Sochařský ateliér Ostravské univerzity zhotovil rozetu pro katedrálu ve Stuttgartu

Instalace v katedrále proběhne na jaře za přítomnosti autora a zhotovitele, kterým je v jedné osobě vedoucí ateliéru sochařství, Jaroslav Koléšek.

„Dílo je určeno konkrétně pro prostor soukromé oratoře Mercedes-Benz ve Stuttgartské katedrále,“ popsala projekt Lucie Ošmerová z PR oddělení univerzity.

Sám autor má s logy pro automobilový průmysl už zkušenost z dřívějška. O svém díle tvrdí, že témata z technického světa jsou v jeho práci přítomna už od dob studií.

„Přisuzuji to jednoznačně prostředí Ostravy. Už před dvaceti lety jsem vytvářel třeba pseudofosilie spalovacích motorů,“ popisuje Koléšek, který zároveň upozorňuje na to, že spalovacím motorům opravdu brzy odzvoní.

Co říká sám autor o kružbové rozetě pro Stuttgart

Je to dílo plné kontrastů a příběhů. Pracuji s fenoménem průmyslové značky, která je opředena bohatými legendami a společenskými vztahy. Logo jako symbol úspěchu, bohatství, kvality, obchodu. Na druhé straně je tady jasně zobrazeno klišé maskulinního pohledu na svět skrze silná a luxusní auta.

Pokud se však na rozetu podíváte podrobně, uvidíte femininní motivy s erotickými biomorfními podtexty, které jsou obtočeny okolo motivu růžice se třemi hroty. V neposlední řadě se rozeta dotýká stále živého a problematického vztahu církve a jejího místa v současném světě orientovaném na reklamu a obchod.

Zvolený materiál, kterým je kámen, nejlépe odpovídal záměru dosažení kontrastu mezi trváním a pomíjivostí. Pro katedrály je charakteristický.

Jaroslav Koléšek

Středoškolská studia absolvoval mezi léty 1988 a 1992 na SUPŠ v Brně. V letech 1992 až 1997 studoval v Ateliéru sochařství na Katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity. Doktorská studia dokončil na Akademii umění v Banské Bystrici v roce 2012.

Od roku 2011 vede ateliér a Katedru sochařství na Fakultě umění Ostravské univerzity, kde také od roku 2014 působí jako docent. Je laureátem Ceny Václava Chada (2003) a Ceny Rudolfa Schlattauera (2010).

Charakteristickým znakem jeho tvorby je využívání napětí mezi lidským a industriálním prostorem, hledání kontrastů, soubojů či naopak spojení až splynutí těchto dvou světů. Pracuje v širokém záběru materiálů, jako jsou beton, bronz, pískovec, sklo a podobně.

Témata článku

Doporučujeme