Počty zločinů v online prostředí stále rostou
Podle údajů policie byly v loňské statistice zločinů ty, které proběhly v prostředí internetu, každým desátým případem. A tyto počty stále rostou, stejně jako kreativita podvodníků. Těm se již daří vytvářet i falešné, avšak velmi přesvědčivé, webové stránky různých veřejných institucí. Výsledkem je, že pro laika a člověka, který v internetovém prostředí není tak zběhlý, jsou prakticky nerozeznatelné od těch oficiálních. Problémem je i odhalování těchto zločinů. „Útočník sice může být a často také bývá odhalen, problém ale je, že často pochází ze zemí třetího světa nebo jiných lokalit těžko dostupných české justici,“ uvedl tak Jakub Vinčálek, mluvčí Policie ČR. Oběti tak zároveň obvykle mohou rovnou zapomenout na to, že by peníze, o které v důsledku útoku přišly, dostaly zpět.
Kyberpodvody se již začala zabývat také Česká národní banka (ČNB). I ta dle slov viceguvernéra Jana Fraita totiž zaznamenává rostoucí počet podvodů v platebním styku. Jen za letošní první čtvrtletí se přihlásil tak vysoký počet podvedených, odpovídající polovině všech podvedených za celý loňský rok. „Již v loňském roce jsme skrze naši dohledovou činnost zjistili, že na finančním trhu dochází ke značnému nárůstu podvodného jednání ve finančních službách. Tento trend bohužel pokračuje,“ uvedl tedy Frait.
Mohlo by vás zajímat
Na koho útočníci cílí a jaké volí strategie?
Dle jeho slov situaci komplikuje to, že právě „digitální peníze“ mohou mizet velmi rychle, čehož se útočníci snaží využít. I proto se tedy nejčastěji zaměřují na platební služby – tedy převody peněz. Kromě toho se ale objevují i případy, kdy podvodníci usilují o podvodné čerpání úvěrů, o podvodné investice apod. „Cílem útočníků jsou nepřekvapivě zpravidla fyzické osoby, spotřebitelé ze zranitelných skupin, ale není to výhradní pravidlo. Útoky často míří i na podnikatele, instituce, města apod.,“ varoval, že v bezpečí není v podstatě nikdo. Naprosto základním pravidlem pro každého uživatele internetu by tak mělo být ověřování informací a schopnost nepodlehnout nátlaku, který útočníci často na své oběti vyvíjejí.
Velkým problémem u kyberzločinů je totiž i to, že k podvodům často dochází i za nevědomé součinnosti podvedených osob. „Běžným případem je autorizace podvodných transakcí osobami, které jsou podvedeny. Podvodníci se snaží, aby oběť sama zadala osobní bezpečnostní prvky v osobním nebo mobilním bankovnictví a aby potvrdila platbu, která má být příchozí. Ve skutečnosti je ale odchozí a jejím cílem je vybílit účet,“ vysvětlil Frait. Dle jeho slov se ale může jednat také o jinak běžné uveřejňování osobních informací na sociálních sítích – kdy právě na těchto informacích následně podvodníci své triky postaví. Vedle toho se také stále častěji vydávají za různé instituce a orgány, s nimiž jsou jejich oběti v nějakém vztahu ad. I proto by tak každý, kdo internet využívá, měl být při každém drobném podezření, že se ocitl v nestandardní situaci, velmi obezřetný. A případně urychleně kontaktovat policii a také svou banku.
