Snění zůstává jednou z největších záhad našich životů

Negativní sny převažují

Někteří lidé říkají, že se jim nikdy nic nezdá. Je ovšem dokázáno, že každý člověk sní a takovým „nesnivcům“ patrně pouze chybí vzpomínka na sen. Další lidé si sen po probuzení pamatují, ale za okamžik o něm již nevědí. Jiní zase jsou si vědomi toho, že právě sní a dokáží dokonce snové dění ovlivnit.

Navzdory těmto rozdílům mají všechny lidské sny shodnou podstatu. Proměny životního stylu v průběhu věků se na obsahu v zásadě neprojevily, podobná témata zůstávají. Je jasné, že obyvatelé africké vesnice sní jistě častěji o divokých zvířatech než obyvatelé velkoměsta, ale obecně se sny všech týkají spíše konfliktů než souladu. Neštěstí hraje ve snech větší roli než štěstí, negativní pocity se vyskytují častěji než pozitivní.

Psychologové by se rádi dopátrali toho, jaký smysl mají ony absurdní vize v našich snech. Umíme již rozlišit fáze mělkého a hlubokého spánku, sny samy o sobě však navzdory nejmodernějším technickým prostředkům zůstávají zahaleny tajemstvím.

Samé otázky

Proč vlastně živé organismy spí? Obecně přijímaný předpoklad je ten, že spánek je určen k tomu, aby organismus šetřil energií. Jelikož potrava dodávající energii je pro většinu živočichů nedostatkovým zbožím, mohlo být evolučně výhodné, aby látková výměna byla v pravidelných intervalech utlumena. Navíc spánek přispívá k regeneraci organismu. Proč k tomu však nestačí pasivní klidový odpočinek? Proč upadají živočichové do stavu jakéhosi bezvědomí, což v přírodě představuje velké nebezpečí? A jestliže jde o regeneraci, proč není oddechový čas dopřán také mozku? Spánek a potažmo také sny tedy musejí mít ještě další, důležitější úlohu.

Výklad snů

Zatímco Sigmund Freud věřil, že sny reflektují podvědomá přání, úzkosti či traumata z dětství, jiní se domnívají, že sny mají funkci očistnou. Mohou být prostřednictvím nich vytěsněny neradostné zážitky, vyřešeny problémy, vzpomínky roztříděny podle důležitosti a podle toho uchovávány nebo zapuzeny.

Naproti tomu neurologové jsou přesvědčeni, že se při snění přeskupují nervová vlákna, čímž mozek „dozrává“. Čím méně dojmů je třeba zpracovávat, tím kratší je také doba intenzivního snění. Vedle toho jsou sny chápány také jako prostor, v němž se odehrávají určité procesy učení a projevy kreativity. Paul McCartney třeba tvrdil, že se jednoho rána probudil s melodií hitu Yesterday v hlavě. Někteří známí spisovatelé si prý své dílo „vysnili“.

Zdá se, že pravda je někde uprostřed. Klíč k lidskému světu snů však badatelé dosud nenašli.

Témata článku

Doporučujeme