Málokdo zřejmě zná hereččino skutečné jméno. „Nejsem Dana, jsem Danuše,“ prozradila herečka s tím, že zatímco před revolucí užívání zkrácené verze jejího jména nikdo neřešil, po revoluci s tím v institucích měla problémy. „Zjistila jsem, že mi neplatily bankovní účty ani sňatek. Všude jsem byla jako Dana, a nevěděla jsem, že to mám špatně. V totalitě to bylo jedno, co kam píšeš. Potom mi řekli, že to mám všechno špatně, a musela jsem předělat všechny dokumenty. A teď na všechny úřední dokumenty píšu Danuše, ale jinak jsem Dana,“ přiznala herečka, která prý volbou svého povolání udělala velkou chybu.
Původně vůbec nechtěla být herečkou, ale chtěla studovat angličtinu, kterou výborně uměla. „Po revoluci jsem si říkala, kde jsem mohla být, tady nikdo neznal jazyky, mohla jsem žít v Bruselu. Chyba,“ přiznává dnes Batulková. Nasměrovat jinak se snažila alespoň své děti a marně. „Jakuba jsem zrazovala od herectví,“ říká a vysvětluje proč. Podle ní by muži neměli hrát divadlo, protože hrozí, že budou jednou nespokojený. Jako herec je prý člověk vazal, pořád mu někdo říká, co má dělat, jak to má říkat a jak se má hýbat. „Jsi v područí režisérů a choreografů a to na ty muže nemá dobrý vliv,“ míní herečka.
