Kolik řečí je vlastně na světě?

Setkávání řečí

Ovšem čím více se jednotlivé skupiny vzájemně stýkaly, tím naléhavější se stala potřeba společného prostředku komunikace. Pokud válčili, vítěz zřejmě vnutil svoji řeč poraženému, pokud šlo o mírové kontakty, mohlo dojít ke vzniku nového jazyka smíšením obou. V minulosti tak stěhováním národů a osídlováním vznikla řada nových jazyků.

Výbojná válečná tažení ovšem naopak vedla k rapidnímu poklesu kulturní, a tím i jazykové rozmanitosti. V Austrálii dnes existuje 20 živých řečí, zatímco v roce 1788, na začátku britské kolonizace, jich bylo ještě 250.

Vymírání jazyků

Takže zánik jednotlivých jazyků má převážně politické důvody a ve věku globalizace se tento proces ještě urychluje. Odborníci odhadují, že každých 14 dní vymře jeden dialekt nebo zřídka užívaná řeč. Celosvětově je jich známo ještě asi 6000, polovinu z nich ovšem ovládá méně než 10 tisíc lidí. Jen na Nové Guineji by mělo existovat kolem tisíce řečí, i když má tato země jen 4,6 milionu obyvatel.

Jazyková rozmanitost mizí

Lingvisté se domnívají, že k tomu, aby mohla určitá řeč přežít, bude v budoucnu potřeba nejméně 100 tisíc lidí – to by znamenalo konec jazykové rozmanitosti na zeměkouli.

Již nyní se odhaduje, že každý druhý obyvatel planety Země používá v denním životě jednu z devíti nejrozšířenějších světových řečí (především angličtina je nezadržitelně na postupu). A které to jsou? Tedy: čínština, španělština, angličtina, arabština, hindština, bengálština, portugalština, ruština a japonština.

Angličtina

Vzniku jednotného jazyka se ale zřejmě nemusíme obávat, neboť i tato světová řeč prodělává neustálý vývoj a v USA, Austrálii, Nigérii nebo na Jamajce se od „oxfordské angličtiny“ už značně liší ve slovníku, gramatice i výslovnosti.

A na příkladu latiny se přece ukázalo, že značné rozšíření jedné řeči může vést k jejímu zániku a nahrazení novými jazyky.

Témata článku

Doporučujeme