Sněmovna schválila nový zákon o zbraních a střelivu. Co se změní?

Novinky a změny

Návrh přesněji definuje zbraně, dělí je do šesti kategorií, dle nichž bude také přístup k nim odstupňován v závislosti na jejich možné nebezpečnosti. Kromě toho dochází ke zkrácení periody posuzování zdravotní způsobilosti na polovinu a v případě jakýchkoliv pochybností lze dle zákona kdykoliv ad hoc nařídit zdravotní prohlídku, která se zaměří na zdravotní způsobilost držitele zbrojního oprávnění. Poslanci však zároveň navzdory nesouhlasu ministerstva vnitra vložili do vládního návrhu dosavadní ustanovení, které zachovává právo pořizovat, vlastnit a nosit zbraně za zákonných podmínek.

Co je cílem

Hlavním principem vládního návrhu je to, že ve zbraňové legislativě zachovává to, co se osvědčilo, a nahrazuje to, co je již přežité. Dle slov ministra vnitra Rakušana (STAN) je cílem také odbourání přebytečné byrokracie a snížení administrativní zátěže (na obou stranách, tedy jak na straně držitelů zbrojních průkazů, tak i na straně úřadů).

Návrh jako takový má ale i další ambice. Během následujících dvou let, kdy bude připravován (jeho účinnost je plánována od 1. 1. 2026), chce vnitro propojit zbraňové registry s údaji ze zdravotních registrů, což je zdroj důležitých údajů o žadateli o zbrojní průkaz. Praktičtí lékaři by také měli okamžitě v systému vidět, že pacient je držitelem střelné zbraně a dle toho k němu přistupovat. „Tyto informace mohou posloužit i preventivně tak, aby zbraň nedostal člověk, který z nějakých objektivně důležitých zdravotních důvodu zbraň vlastnit nemá a mohla by být v jeho rukách nebezpečná,“ vysvětlil Rakušan. Dodal také, že finální produkt je zákonem, který jednoznačně zpřísňuje a upravuje vše do kvality a uchovává to, co v české zbraňové legislativě fungovalo.

Pozdě?

Nová zbraňová legislativa má vstoupit v platnost od 1. 1. 2026. Podle Jany Mračkové Vildumetzové, místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO, by ale některá ustanovení měla mít účinnost daleko dříve. „Nejúčinnější je digitalizování a propojení všech systémů tak, aby všichni měli informace. Proto jsme navrhovali, aby účinnost digitalizace byla již od 1. ledna 2025,“ uvedla. S tím se ale neztotožňuje ministr vnitra Rakušan. „Pokud chceme přijít s produktem, který bude fungovat, na který nebudou stížnosti a který přinese kvalitu, tak potřebujeme ty dva roky k tomu, aby byly systémy naprogramovány, aby byly propojeny a abychom měli čas na testování,“ objasnil s tím, že pokud by vše bylo spuštěno o rok dříve, jednalo by se víceméně o problematický polotovar.

Témata článku

Doporučujeme