Rusko a terorismus: klíčová bezpečnostní rizika dle BIS. Česko v bezprostředním ohrožení ale není

Unikátní setkání

Návštěva prezidenta republiky v sídle BIS rozhodně nepatří mezi běžnou praxi. Prezident Pavel tak do centrály kontrarozvědky zamířil teprve jako druhá hlava státu po dlouhých 26 letech od chvíle, kdy totéž učinil Václav Havel. Sám prezident pak označil práci tajných služeb aktuálně za naprosto zásadní. „Jsem rád, že naše služby fungují tak, jak se sluší v zavedených demokratických zemích. Začal fungovat i standardní vztah mezi službami a hlavnímu ústavními představiteli,“ uvedl přímo.

Hrozby na každém kroku?

Koudelka s Pavlem následně na společné tiskové konferenci také jmenovali několik klíčových hrozeb, kterým Česko i celá Evropa čelí. V prvé řadě se jedná o možnost návratu islamistického terorismu do Evropy, dále o válku na Blízkém východě, šíření dezinformací a také o hybridní hrozby.

Na hrozbu návratu islámského terorismu do Evropy pak upozornil i nedávný útok v Moskvě. Koudelka ale ubezpečil, že žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pak pro Českou televizi uvedl, že aktuální bezpečnostní hrozby spojené zejména s radikálními islamistickými skupinami rozhodně nijak nepodceňuje. „Bezpečnostní složky sledují a vyhodnocují vývoj situace v Česku i zvýšené riziko teroristických útoků v celé Evropě. Bezprostřední rizika u nás nyní nehrozí,“ potvrdil také. Koudelka ale zároveň upozornil, že to, co palestinští teroristé dělají v Izraeli nebo ruští vojáci na Ukrajině, by se nezdráhali provést ani v Česku. I proto je namístě obezřetnost. „Konkrétně agresivní Ruská federace je velkou hrozbou pro demokratické země Evropy a také pro Českou republiku. Musíme být proto připraveni těmto hrozbám čelit,“ uzavřel.

Další výhled

Ne náhodou tak již některé evropské země před blížícími se Velikonocemi zesilují bezpečnostní opatření vzhledem k riziku možných teroristických útoků podobných tomu, k němuž došlo v Rusku. Česko dle úřadů v přímém ohrožení není. Zvýšená bezpečnostní opatření u nás přitom platí již od počátku října, tedy od útoku teroristů Hamásu na Izrael. „Myslím, že není namístě dělat další výrazná bezpečnostní opatření. Naše informační služby fungují dobře a případná varování bychom dostali dostatečně v předstihu,“ dodal tak Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru pro obranu. Přesto však příslušné orgány zůstávají ve střehu. Ostatně, jak varoval sám prezident, „výhled do budoucna není nijak optimistický. Naopak se dá očekávat, že situace se bude ještě více komplikovat.“

Témata článku

Doporučujeme