Modřiny. Proč vznikají, co znamenají jejich barvy a komu se dělají častěji

Jak modřiny vznikají

Modřina (odborně označována jako hematom) vznikne zpravidla poraněním drobných cév (tzv. kapilár), které se nacházejí pod kůží. Dojde k tzv. krevnímu výronu, kdy se uniklá krev hromadí pod kůží a prosvítá přes ni. Takže ji de facto vidíme, i když nedochází k vnějšímu krvácení z rány.  Modřina může vzniknout pádem, úderem, při zranění, doprovází zlomeniny a také některé lékařské zákroky.

Proč se mění jejich barvy

Ne nadarmo se říká, že modřina hraje všemi barvami. Krev z prasklých cév se vyleje do okolní tkáně. Jednotlivé barvy mají svůj význam:

• Červená. Čerstvá modřina je zpravidla načervenalá až tmavě červená, protože krev je čerstvá a bohatá na kyslík.
• Modrá, fialová, černá. V průběhu prvních dvou dnů krev ztrácí kyslík, takže ztrácí svou jasnou červenou barvu a tmavne. Právě modrá barva dala tomuto zranění jméno.
• Zelená. Po několika dnech dochází k rozkladu hemoglobinu na biliverdin (žlučové barvivo), což způsobuje zelené zbarvení.
• Žlutá, hnědá: Nakonec se biliverdin rozkládá na bilirubin (rovněž žlučové barvivo), a dochází  žlutému nebo hnědému zbarvení. Toto zbarvení je známkou toho, že modřina se již brzy zahojí.

Proč se někomu dělají modřiny častěji

Někdo na modřiny příliš netrpí, zatímco jiného se jen jemně dotknete a hned se mu modřina udělá. Ve většině případů jsou modřiny neškodné a naše tělo si s nimi běžně poradí. Důvody většího sklonu k modřinám:

• Vyšší věk. S věkem kůže ztrácí svou pružnost a stává se tenčí. A právě lidé s tenčí kůží mají větší tendenci k tvorbě modřin. Rovněž cévy jsou s věkem méně odolné, křehčí, a snadněji se poškodí.
• Snížená pohyblivost. Lidem s omezenou pohyblivostí se pokožka i cévy hůře okysličují, jsou tedy méně vyživovány, a důsledkem toho i náchylnější k poranění.
• Léky. Některé léky mohou zvýšit riziko tvorby modřin, protože ovlivňují srážlivost krve. Obecně se jedná o léky na ředění krve. Dále i běžná léčiva jako aspirin, ibuprofen, hormonální antikoncepce. K tvorbě modřin mohou přispívat také kortikosteroidy.
• Dědičnost. Někdo může mít také genetickou predispozici k tvorbě modřin.
• Zdravotní stav. Ke zvýšené tvorbě modřin může vést např. nedostatek vitamínu K nebo C. Někdy mohou být na vině i závažné zdravotní stavy jako onemocnění jater, žilní trombóza, poruchy srážlivosti krve (např. hemofilie) či leukémie.

Pokud máte pocit, že trpíte bezdůvodně nadměrnou tvorbou modřin, je vhodné se raději poradit se s lékařem.

Témata článku

Doporučujeme