Vláda připravuje pravidla pro zdravotní péči nehrazenou pojišťovnami. Opozice je proti

Logická změna…

Zní to docela logicky: pokud člověk chce čerpat lékařskou péči nad rámec zdravotního pojištění, mělo by mu to být umožněno. A to tak, aby si doplatil až to, co skutečně standardní úhradu pojišťovny přesahuje. Praxe je ale aktuálně taková, že kromě případně „lepšího“ zdravotnického prostředku, kterým může být komfortnější kyčelní kloub, multifokální oční čočka ad., ale i jiná operační metoda, pacienti musí uhradit i celý zákrok. V souladu s vládním návrhem by ale pacienti měli doplácet jen rozdíl mezi základním materiálem/postupem hrazeným pojišťovnou a zvolenou dražší variantou.

…nebo ne?

Zatímco ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) vyzdvihuje, že díky návrhu částky požadované za nadstandardní péči klesnou, a tak si je bude moci dovolit více lidí, opozice je přesvědčena o opaku. Její zástupci tento záměr odmítají. „Chtějí zavádět příplatky a nadstandardy, ale nejdříve je třeba vyřešit to, že máme milion lidí, kteří nemají praktického lékaře. Místo toho teď budeme řešit, aby si lidi platili za péči,“ uvedl Kamal Farhan (ANO), člen sněmovního výboru pro zdravotnictví. Podle opozice by pak lékaři mohli také začít preferovat pacienty, kteří jsou ochotní si připlatit. A také tvrdí, že by mohlo dojít ke zhoršení dostupnosti základní zdravotní péče.

Podle šéfa resortu ale takové zvýhodňování platících pacientů návrh zakazuje a zdravotníkům za něj stanovuje pokuty. Pozitivně pak návrh ministerstva zdravotnictví vnímá i premiér Petr Fiala (ODS). Dle něj by se mohly změnit, resp. setřít, také rozdíly v cenách a podmínkách, za nichž nemocnice své služby nabízejí. „Je třeba vnést do toho systém a určit možná vhodnější řešení  dostupnější pro lidi. Není třeba bát se, že by tato praxe měla rozdělovat lidi na ty, co mají na něco nárok, a na ty, co nárok nemají,“ uvedl.

Co jsou „nehrazené“ výkony a možný „nadstandard?

Nutno říci, že ministr Válek ale chce rozlišovat mezi „nadstandardem“ a řešeními, která jsou často jednoduše vhodnější, avšak pojišťovny je nehradí. Přitom pojišťovnami přímo nehrazených výkonů je relativně velké spektrum. Řadí se sem vedle estetické medicíny také zubní výkony, screeningy v těhotenství, nepovinná očkování, ale také nadstandardní strava či pokoj při pobytu v nemocnici. Uvažovaný návrh by se ale měl týkat spíše funkčních příplatků.

Odborníci se navíc shodují, že ne vždy platí, že „dražší“ rovná se „lepší“. Navíc v některých případech ani dražší varianty zdravotnických prostředků nejsou pro konkrétního pacienta vhodné. O bezpečných variantách by tedy zdravotníci měli mít vždy pacienta povinnost informovat. A pojišťovny by i nadále měly mít povinnost hradit lékařem vybrané nejvhodnější řešení. Uvažované „příplatky“ by se tak měly vztahovat jen k vyššímu komfortu. Pravdou ale je, že novela jasně nevymezuje, co jím je.

Témata článku

Doporučujeme