Kartágo: Tuto námořní velmoc ve starověkém světě Římané srovnali se zemí a pak znovu vystavěli

Flaubert pomůže představit si město

Pro inspiraci je asi nejlepší přečíst si román Salambo od Gustava Flauberta. Spisovatel se ponořil do studia starých textů a v Tunisu pobýval, zřejmě aby nasál zdejší atmosféru. Román vypráví o vzpouře žoldnéřů ve službách Kartaginců za první punské války. Flaubert sice píše v duchu romantismu a jeho román je poplatný dobovým trendům, ale události odpovídají skutečnosti.

Přibližuje osudy města za války. Historik Strabón Kartágo popsal jako „kotvící loď“. To je celkem výstižné, pokud se podíváme na zeměpisnou polohu města, založeného na poloostrově roku 814 př. Kr. Téměř celé ho obklopuje moře a jezera, s kontinentem je spojeno jen šíjí. Historie města je ostatně s vodou úzce spjata, zejména pak se Středozemním mořem, ke kterému se upírala pozornost celého antického světa.

Kartágo měli založit Féničané

Má se za to, že Kartágo založili jako kolonii města Týros Féničané. Díky čilému námořnímu obchodu si kolonie získala větší vliv než její metropole. Protože mělo od 6. století př. Kr. takřka monopol na námořní vztahy s Orientem, neustále se rozpínalo od Tripolska až k Atlantskému oceánu a uzavíralo spojenectví s Etrusky a posléze i s Římany.

V dobách svého největšího rozkvětu mezi 5. a 4. stoletím př. Kr. Kartágo mělo téměř 400 tisíc obyvatel, bylo námořní velmocí a ve starověkém světě hrálo nezastupitelnou politickou, hospodářskou i náboženskou roli.

Vypukly punské války

To přestalo být po chuti Římanům. Z bývalého spojence se stal nepřítel na život a na smrt. Mezi lety 264 a 146 př. Kr. probíhaly punské války, které byly výsledkem rostoucího napětí mezi oběma rivaly. Zapojil se do nich i geniální stratég Hannibal. Boje vyústily obléháním Kartága. Po třech letech statečného odporu jej Římané ovládli a srovnali se zemí.

Dobyvatelé však celé město znovu vystavěli, a to zůstalo významným kulturním a náboženským centrem až do úpadku římské říše od poloviny 3. století. A i nadále lákalo nájezdníky: Germány, Byzantince i Araby až do 7. století…

Dnes je už k nepoznání

V 19. století nemělo vydrancované město nic ze své minulé slávy. Na domnělém místě úmrtí francouzského krále Ludvíka IX. během osmé křížové výpravy zde byla vystavěna robustní katedrála, dnes poněkud ztracená mezi zbytky zdí zastíněnými cypřiši. Výhled naráží na všudypřítomný ruch současného Tunisu. K nasátí atmosféry starobylé fénické obchodní stanice tak lépe slouží staré mapy… nebo četba Flauberta…

Témata článku

Doporučujeme