Vodníčci snad mohou existovat?
Mohl tedy mezi druhy, které se ze souše pokusily přejít do vody, existovat i druh příbuzný pozdějším primátům? Zřejmě by i tito příbuzní jinak vypadali – snad by měli mezi prsty blány, nejspíše by nebyli ochlupení a tak dále. Jelikož by tento tvor nejspíše neznal obranu proti vodním predátorům, pronikl by do řek, kde by nebezpečí nehrozilo.
Navíc – tito předkové nám mohli být bližší, než si myslíme. Jak víme, novorozeňata umí dobře plavat a s reflexním uzavřením dýchacích cest se potápět. Nejde obecně o předky z doby vzniku savců – kupříkladu kotě, které je také savec, plavat neumí a utopí se. Zdá se, jakoby byla schopnost pohybovat se ve vodním prostředí člověku vrozena, když však není rozvíjena, musí se lidská bytost později plavání naučit. Také člověk ve svém prenatálním růstu opakuje celý vývoj svého druhu a vše nasvědčuje tomu, že jeho dávní předkové z vody pocházeli – růst v plodové vodě, žábry v raných fázích vývoje plodu.
V mytologii nalezneme mnoho vodních bytostí, podobných člověku
Osud a vývoj suchozemských prapředků je nám dobře znám. Stopy po případných vodních předcích jsou jaksi zametené. Jejich pozůstatky na souši nenalezneme, ale mohly přetrvat ve vodě. A jaký byl vlastně jejich další osud?
Jejich vývoj mohl pokračovat, v řekách neměli tolik přirozených nepřátel. Nelze tedy předpokládat, že rychle vyhynuli.
Všimněme si mytologie. V legendách mnoha národů se vyskytují bytosti podobné člověku, avšak žijící ve vodě. O pohádkách nemluvě. Podle představ dávných lidí se jedná většinou o bohy a různé démony. Vezměme si kupříkladu řecké báje a jejich najády, říční bohy, Okeánovny, Néreovny, tritóny.
V takovém starém Egyptě se říční bohové nevyskytují, přestože bychom to mohli očekávat vzhledem k významu Nilu. Proč? Egypťané k tomu neměli důvod, protože podobné bytosti neznali – a za vším stojí zřejmě existence krokodýlů, kteří jsou opravdu predátory, a kteří by se jistě s humanoidy ve vodě nesnesli.
Také báje jiných evropských národů, a to včetně těch slovanských, vyprávějí o vodních hominidních bytostech. Sice se tyto bytosti, stejně jako celá řada dalších druhů, nedočkaly naší doby, jakási stopy v paměti lidstva však zůstala. Co jenom ty krásné báje a pohádky o vodnících a rusalkách…
Mohlo by vás zajímat
Témata článku
Doporučené články
Jak šípová žába získala svou smrtící pověst. Člověka dokáže zabít během minut- Film Vymítač ďábla: Diváci omdlévali a natáčení prý připomínalo skutečné posednutí démonem
- Pokrm připravený z ryby zvané čtverzubec je nejnebezpečnější delikatesou světa
- Michael Jackson a Marilyn Monroe – dva slavné životy, dvě podivné smrti. Zjevují se dodnes jejich duchové?
