Sběr textilního odpadu naráží na neznalost, nepořádek i cenovou náročnost

Starý problém v novém kabátě

Sběr použitého textilu v Česku není novinkou – známé kontejnery charitativních organizací fungují řadu let. Nový systém sběru textilního odpadu ale funguje teprve čtyři měsíce a zatím naráží na řadu problémů. Přestože má bránit tomu, aby oblečení končilo v běžném směsném odpadu, do nových kontejnerů často míří i to, co tam nepatří – plesnivé jídlo, suť či odpad z domácností. Výsledkem je zničený textil bez dalšího využití.

Poškozené kontejnery i neochota firem

Dalším problémem je vandalismus. Sprejeři, zloději i bezdomovci často kontejnery ničí nebo vylamují jejich zámky. Jeden kontejner přitom vyjde i na více než 15 tisíc korun. Okolo sběrných míst se pak nezřídka povalují vyházené kusy oblečení, které navlhne, znehodnotí se a už nemá žádné využití.

Některé obce navíc narážejí na to, že nemohou najít firmy, které by textilní odpad zpracovávaly. A pokud ano, často požadují násobně vyšší poplatky než dříve – údajně kvůli vysokému množství extrémně znečištěného textilu, který je nerecyklovatelný. V některých místech tak kontejnery dokonce mizí z ulic, protože pro obce představují příliš velkou finanční zátěž. „V oblastech, kde se tyto kontejnery tím oblečením vůbec nenaplní, nebo to oblečení je v kvalitě, že je nepoužitelné, tak některé obce musí za sběr či svoz těchto kontejnerů platit více peněz než dříve,“ shrnula Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR.

Oblečení raději darovat než vyhodit

Podle odborníků i zástupců státu lidé často nevědí, co s nepotřebným oblečením dělat, a neradi jej bez dalšího vyhazují. Upřednostňují situaci, kdy vědí, že oblečení někdo využije – proto například roste zájem o swapové akce, výměnné burzy nebo organizované dary potřebným.

„Obce mohou dělat i občasný sběr, pytlový, mohou dělat swapové akce apod.,“ připomíná ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle něj se obce měly na nový systém připravovat již v posledních pěti letech. Během nich totiž bylo vypsáno celkem 1,6 miliardy korun na podporu související infrastruktury. Ministerstvo životního prostředí zároveň oznámilo, že ještě do konce července vypíše výzvu k podpoře zpracovatelských firem, které v Česku chybí. Právě nedostatek zpracovatelských kapacit je jednou z hlavních příčin, proč se i vytříděný textil často nedostane k recyklaci.

Podle odhadů ministerstva vzniká v Česku až 170 tisíc tun textilního odpadu ročně, z toho přibližně 80 tisíc tun končí v černých popelnicích na směsný odpad, což představuje cca 3–4 % veškerého komunálního odpadu. Přibližně polovina textilu se zatím daří recyklovat či znovu využít, čtvrtina se spaluje a dalších 20 % míří na skládky – zejména z důvodu znečištění.

Témata článku

Doporučujeme