Na summitu NATO se jedná o výrazném navýšení výdajů na obranu. Česko podporuje pevný cíl

Historický summit, který má rozhodnout o obranné budoucnosti

Summit NATO v Haagu patří k nejvýznamnějším za poslední roky. Účastní se ho prezidenti a premiéři členských států, ministři obrany a zahraničí, ale i náčelníci generálních štábů ad. Jednání navazuje na rostoucí bezpečnostní napětí, zejména v souvislosti s pokračující ruskou agresí vůči Ukrajině. Generální tajemník NATO Mark Rutte při úvodním projevu zdůraznil, že „je nemyslitelné, aby nás Rusko dokázalo předčit svou palebnou silou. Musíme utrácet více, abychom válce předešli.“

Zvyšování výdajů na obranu je vnímáno i jako reakce na dlouhodobý tlak Spojených států, které vyzývají evropské členy, aby nesli větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Generální tajemník Rutte ujistil, že USA z NATO neodejdou, ale zároveň zdůraznil, že Amerika očekává skutečný nárůst investic do obrany v Evropě. Navrhované zvýšení výdajů na 5 % HDP, jež požadují Spojené státy, by představovalo zásadní posun oproti současnému cíli ve výši 2 %, kterého mnohé země zatím ani nedosáhly.

Výhrady některých států: sociální výdaje i dekarbonizace

Návrh narazil na odpor zejména ze strany Španělska, jehož premiér varoval, že by zvýšené výdaje mohly ohrozit sociální programy nebo klimatické cíle. „Takové oběti nejsme připraveni přinést,“ zaznělo z Madridu. Obavy se ozývají i ze strany slovenského a belgického premiéra – obě země požadují flexibilitu a možnost zvolit si vlastní tempo navyšování výdajů na obranu.

Očekává se, že summit vyústí v deklaraci, která cíl 5 % HDP potvrdí. V kuloárech však sílí hlasy, které varují před zpochybněním jeho závaznosti. Český prezident Petr Pavel na druhou stranu podporuje jasné stanovení cíle a připomněl opakované výhrůžky Moskvy směrem k Evropě.

Kolik bude obrana stát? Ekonomové varují před bolestivými dopady

Podle ekonoma Aleše Bělohradského by navýšení obranných výdajů na 5 % HDP znamenalo přibližně pětinu státního rozpočtu České republiky. „Bolet to bude hodně. Dluhové financování je sice nevyhnutelné, ale dlouhodobě neudržitelné,“ upozornil. Uvedl také, že úspory ani zefektivnění veřejných výdajů samy o sobě nebudou stačit – stát bude muset přistoupit ke strukturálním reformám a pravděpodobně zvýšit daně.

Klíčovým úkolem podle Bělohradského bude přesvědčit veřejnost, že zvýšené náklady na obranu jsou nezbytné. „Společnost tomu musí rozumět a stát bude muset velmi dobře vysvětlovat, co, jak a proč dělá,“ dodal.

Riziko sociální nerovnováhy a důraz na transparentnost

Opozice i někteří experti varují, že prudké navyšování obranných rozpočtů by mohlo vést k narušení sociální soudržnosti. Zvláště pokud by vlády sahaly na výdaje v oblastech, jako je zdravotnictví nebo sociální zabezpečení. Podle Bělohradského bude zásadní správné nastavení daňového mixu, aby dopad nesly přiměřeně všechny společenské skupiny.

Transparentnost v oblasti obranných výdajů přitom naráží na limity: příliš podrobná veřejná kontrola by podle odborníků mohla paradoxně ohrozit bezpečnost. „Není žádoucí dávat nepříteli informace na stříbrném podnose,“ shrnul Bělohradský.

Přijetí společného závazku k 5% výdajům na obranu by tak mohlo být klíčovým poselstvím summitu – s tím, že každý stát si bude muset najít vlastní cestu, jak tohoto cíle dosáhnout. Evropu tak čekají náročná rozhodnutí nejen na poli obrany, ale i ve fiskální politice.

Témata článku

Doporučujeme