Hrad Tiffauges se stal peklem ukrytým za kamennými zdmi

Gilles de Rais zastiňuje i pohádkového vraha

Georges Méliès natočil v roce 1901 film podle známého příběhu o Modrovousovi z pera Charlese Perraulta. Výsledkem byla burleska, která mladším divákům žádné trauma nezpůsobila – naopak, dočkala se šťastného konce. To se však rozhodně nedá říci o skutečném muži, jenž se s přezdívkou Modrovous nesmazatelně zapsal do francouzských dějin – Gillesi de Rais.

Perraultův Modrovous ve srovnání s baronem de Rais působí téměř neškodně. Ano, zabil sedm žen, ale podle některých verzí příběhu se jinak choval docela laskavě. Gilles de Rais byl naproti tomu obviněn z vraždy přibližně 140 chlapců a dívek ve věku od osmi do osmnácti let. Kromě toho byl mimořádně vynalézavý v tom, jak klamat příbuzné i spojence – a když to bylo nutné, neváhal použít hrubé násilí.

Uctíval Tiffauges, ale vraždil i jinde

Ačkoli Tiffauges není jediným místem, kde k jeho zločinům docházelo, hrad v tomto příběhu hraje symbolickou roli. De Rais zde nejen vraždil a ukrýval těla, ale také pevnosti přikládal mimořádný význam a chtěl ji dokonce dále rozšířit – a to o „obytné“ prostory. Oběti mučil a zabíjel také na dalších svých sídlech, v Machecoulu a Champtocé-sur-Loire.

Tiffauges připadl Gillesi už v mladém věku – získal jej sňatkem s Catherine de Thouars, která přinesla do manželství velmi štědré věno. V době svatby mu bylo pouhých šestnáct let. Spojení však narazilo na odpor církve i obou znepřátelených rodových větví, protože snoubenci byli příbuzní. Gilles tedy neváhal a svou nevěstu prostě unesl, aby si vynutil souhlas.

Sňatek s Catherine nebyl jeho první pokus o manželství – už ve dvanácti a pak v patnácti letech byl zasnouben, ale obě aliance nakonec padly. Svazek s Catherine si chtěl Gilles pojistit po svém: unesl i svou tchyni a věznil ji tak dlouho, dokud mu nepostoupila část majetku. Už tehdy tak dával najevo, že se neštítí ničeho.

Získal maršálskou hodnost, ale za zdmi hradu skrýval hrůzu

Přesto si později začal budovat respekt. Nastoupil do služeb krále Karla VII. a po boku Johanky z Arku bojoval proti Angličanům. Za statečnost získal v roce 1429 hodnost francouzského maršála. Jenže co se mezitím dělo za zdmi jeho sídel, to děsí dodnes.

Přiznal se bez mučení a skončil na šibenici

Dnes víme, že na hradech byly nalezeny lidské ostatky, a že jeho sluhové vypovídali o děsivých činech. Gilles se sám doznal – a to bez mučení, protože jako šlechtic byl takových nepříjemností ušetřen. Soud v Nantes považoval svědectví i důkazy za dostatečné a v říjnu 1440 poslal Gillese de Rais na popraviště.

 

Témata článku

Doporučujeme