Zlínští vědci vyvíjí pryž, která vydrží radiaci i extrémní teploty

Cílem výzkumu je vyvinout pryžový materiál, který si dokáže zachovat těsnicí vlastnosti i po šesti až osmi letech provozu v extrémních podmínkách jaderných zařízení, kde běžně dostupné materiály selhávají. Vydržet musí vysoké teploty, ionizující záření, olejové aerosoly a agresivní chemické prostředí. Právě takové prostředí panuje například v cirkulačních čerpadlech jaderných reaktorů, která zajišťují jejich chlazení.

„Nejprve musíme přesně definovat podmínky, které musí nový materiál zvládnout – od teplot přes dávky radiace až po chemickou odolnost. Poté navrhneme řešení, které těmto nárokům odolá, aniž by ztratilo své těsnicí schopnosti. To je klíčové pro zajištění dlouhodobě bezpečného provozu,“ uvádí hlavní řešitelka projektu Ing. Simona Mrkvičková, Ph.D.

Dosavadní těsnění, často vyráběná v Rusku, mají omezenou životnost a jejich dostupnost je nyní nejistá. Vývoj nového materiálu v ČR tak posílí technologickou soběstačnost a bezpečnost domácí jaderné infrastruktury.

Ve spolupráci s průmyslem vznikne inovativní pryžové těsnění

Projekt navazuje na předchozí spolupráci UTB a firmy MICo servis, při které se podařilo vyvinout těsnicí materiál pro hermetické prostory reaktorů. Nový výzkum ale posouvá laťku výš – zahrnuje nejen vývoj nové směsi, ale i návrh komplexního kvalifikačního postupu, testování dostupných i vlastních materiálů, návrh a výrobu vzorků, simulaci dlouhodobého provozu i testy v prostředí havarijních podmínek, které zajistí Ústav jaderného výzkumu v Řeži.

Výstupem projektu bude inovativní pryžové těsnění odpovídající mezinárodním standardům, které najde využití nejen v české jaderné energetice. Projekt zároveň posiluje propojení výzkumu a průmyslu – kombinuje technologické zázemí Fakulty technologické UTB s praktickými zkušenostmi firmy MICo servis, která zajišťuje návrh, výrobu i odbornou montáž těsnicích komponent.

Na čtyřletém projektu bude fakulta spolupracovat s firmou MICo servis, spol. s r.o. z Hrotovic – předním evropským výrobcem těsnění pro jaderné elektrárny s reaktory typu VVER. Celkový rozpočet projektu činí téměř 15 milionů korun, z toho 6,8 milionu připadne Fakultě technologické.

Doporučujeme