Heinrich Himmler – z úředníčka posedlého pořádkem jedním z nejmocnějších mužů Třetí říše. Jak se podle vás rodí zlo?

V podstatě vybudoval SS

Heinrich Himmler se narodil 7. října 1900 v Mnichově. Neměl silnou tělesnou konstituci, a tak se záhy vytrácely rodinné plány, aby se stal sedlákem. Po hostujícím zapojení do ozbrojených složek na konci první světové války vstoupil do NSDAP a v lednu 1929 se stal velitelem SS. Pod jeho vedením vzrostl počet členů z několika stovek na stovky tisíc a SS se proměnila v mocnou a všudypřítomnou složku nacistického státu.

Himmler často bývá popisován jako zvláštní směs racionálního organizátora a mystického idealisty. Jeho schopnost budovat byrokratické struktury a řídit rozsáhlou administrativu šla ruku v ruce s fascinací germánskou minulostí, pohanstvím a okultismem. Z této kombinace vzešla představa SS jako „ideologické elitní“ složky, která měla formovat budoucí „árijskou“ rasu.

Zaváděl rituály

Od počátku 30. let Himmler formuloval vizi pro SS: zakládal školy, instituce a vymýšlel symbolické rituály. V roce 1933 přeměnil hrad Wewelsburg na ideologické centrum a důstojnickou akademii SS; hradní dispozice a rituály odrážely jeho snahu o vytvoření novodobého „rytířského“ řádu. Místnosti, kruhový sál a symbolika kolem hradu měly upevnit mytologii, kterou Himmler šířil.

Zakládal „vědecké“ instituce

V roce 1935 Himmler inicioval vznik Ahnenerbe („dědictví předků“) — institut, který měl vědecky podložit nacistické rasové mýty. Ahnenerbe zaměstnávalo odborníky z celé řady oborů a postupně bylo začleněno pod dohled SS. Část jeho činnosti vedla až k fatálním „vědeckým“ experimentům na vězních v koncentračních táborech. Tato pseudo-věda sloužila legitimizaci ideologie a zároveň poskytovala personální i institucionální zázemí pro některé z nejzvrácenějších praktik.

Na hradě i mimo něj se udržovaly rituály — od náhrady křesťanských obřadů po oslavy zimního slunovratu a symbolicky pojaté svatby či křty. Himmler a jeho nejbližší prováděli různé „okultní“ praktiky, od rituálů uctění předků po pokusy o komunikaci s duchy či ovlivňování vůle. Křesťanství bylo v řadách SS aktivně odmítáno.

Ztrácel kontakt s realitou

Duševní rozpolcenost Himmlera se projevila i v závěru války. Od roku 1943 se u něho objevily kontakty s německým odbojem a v dubnu a květnu 1945 jednal i s některými zástupci židovských organizací. Když evidentní nevyhnutelnost porážky Třetí říše konečně přehlušila jeho fantazie a Himmler začal pomýšlet na útěk v přestrojení, vybral si snad nejhorší možný převlek: uniformu rotmistra tajné polní policie. Pochopitelně byl na potkání zatčen. Nejprve byl považován za bezvýznamného zajatce, ale sám se po dvou dnech přiznal. 23. května 1945 během lékařské prohlídky před výslechem spolkl kyanidovou kapsli, kterou schovával v ústech a zemřel. Jeden z největších zástupců zla na zemi tak unikl spravedlivému trestu…

Témata článku

Doporučujeme