Jen třetina Severomoravanů je ochotna si dohodnout splátky. Ale i to je víc než v Praze

Inkasní agentury a jejich služby

Výstupy z celoročních statistik jsme převzali od inkasní agentury EOS KSI. V čem jsou inkasní agentury pro své klienty přínosem? Hlavní náplní je vymáhání dluhů, a tím ulehčení jejich klientům od nechtěné administrativy a zdlouhavých procesů. Klienty inkasních agentur jsou společnosti s pohledávkami za dlužníky, kteří neplatí. Vymáhání se plně věnuje inkasní agentura, takže klient (firma) může své kapacity soustředit na podnikání.

Dlužníkem, od nějž inkasní agentura začne splátky vymáhat, může být jak běžný spotřebitel, tak i firma. Vždy jde o osoby, které nehradí své závazky. Mají problémy se splácením. Ukazuje se, že u spotřebních půjček se lidé setkávají s problémy se splácením zejména proto, že při braní půjčky zapomněli na dva extrémně důležité kroky:

1. před vzetím půjčky si spočítat, jak velké splátky dokáží pravidelně odesílat 
2. nabízené půjčky si rychle a snadno porovnat, třebaže si berou jen malou půjčku bez doložení příjmu. I u drobných úvěrů totiž mohou rozdíly v cenách dosahovat tisíců až desetitisíců korun.

Inkasní agentury vymáhají i jiné typy nesplácených závazků. Třeba z faktur za energie. Domácnosti, které podlehly lákavým nabídkám „energošmejdů“ pak mívají potíže s hrazením vysokých faktur. Přitom lze takto nevýhodnou smlouvu bez sankcí vypovědět, jen o tom spousta lidí neví.

Počet lidí dodržujících splátkový kalendář atakoval historické maximum

Statistiky agentury EKO SIS ukazují, že počet lidí, kteří dodržovali dohodnutý splátkový kalendář, se v předchozích letech skokově zvyšoval. Například v roce 2021 vzrostl o 23 %. Celkem v tomto roce dodržovalo dohodnutý splátkový kalendář 47 % dlužníků se závazky po splatnosti.

„Čeští dlužníci přistupovali k úhradě svých dluhů rok od roku zodpovědněji. To se ovšem nyní může kvůli vysoké inflaci změnit. Očekáváme dokonce změnu dramatickou a letošní rok bude zlomový,“ okomentoval výstupy ze statistik jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel.

 

K dohodnutí splátkového kalendáře někdy vede trnitá cesta

Výstupy ze statistik EOS KSI prozrazují, že mezi jednotlivými kraji ČR jsou velké rozdíly například v ochotě se na splátkách vůbec dohodnout. Nejnižší míra ochoty k nastavení splátkového kalendáře panuje v Ústeckém kraji. Tady je ochotno se dohodnout jen 34,65 % dlužníků.

O mnoho lépe na tom není ani Praha, kde se agentura setkává s dlužníky ochotnými sjednat splátkový kalendář jen v 34,72 % případů. Třetí příčku v „neochotě“ sjednat pravidelné splátky obsadili Severomoravané. Ochotno domluvit se na splátkovém kalendáři je tu 35,34 % dlužníků.

Naopak nejvíce přístupni dohodě o splátkách jsou lidé v kraji Jihočeském: 47,46 % dlužníků, od nichž EOS KSI jejich dluhy vymáhá. Míru ochoty v ostatních krajích si můžete prohlédnout v níže přiložené tabulce.
Tabulka: Kolik lidí je ochotno se domluvit na splátkovém kalendáři, v procentech a v členění podle krajů

Kraj	Ochota dohodnout se na splátkách
Jihočeský kraj	47,64 %
Královéhradecký kraj	44,47 %
Plzeňský kraj	44,36 %
Zlínský kraj	42,48 %
Středočeský kraj	42,10 %
Olomoucký kraj	41,34 %
Jihomoravský kraj	39,33 %
Liberecký kraj	38,27 %
Kraj Vysočina	38,25 %
Karlovarský kraj	38,09 %
Pardubický kraj	36,73 %
Moravskoslezský kraj	35,34 %
Hlavní město Praha	34,72 %
Ústecký kraj	34,65 %

Zdroj: Kurzy.cz

Barometr úvěrového trhu hlásí první zhoršení

„Česká ekonomika míří do recese a je pravděpodobné, že ji bude provázet tlak na propouštění. To může vedle inflace představovat další impuls ke zhoršení platební morálky,“ varoval v létě 2022 Vachel. Zapravdu jeho odhadu dává Barometr úvěrového trhu, resp. jeho data za třetí čtvrtletí roku 2022.

Objem dluhů ohrožených nesplácením se sice rok od roku snižoval a v létě 2022 se dostal na historické minimum, ale s podzimem přišel první, i když mírný, obrat k horšímu. Poprvé po několika letech tak v barometru vidíme nárůst objemu nesplácených půjček.

Jde zatím jen o půjčky spotřební a nesplácený objem se zvýšil jen o 0,6 %. Ale může to být první „vlaštovka“, za niž se brzy připojí i další závazky s problematickým splácením. U hypoték stále ještě sledujeme pokles ohroženého dluhu. Za poslední rok dokonce o 18,1 %. S napětím čekáme, jak dlouho dobrý trend vydrží.