Archeologové odkryli pod Pálavou hroby langobardské elity z 6. století

Tým Archeologického ústavu AV ČR Brno odhalil dosud neznámou část pohřebního areálu v lokalitě Mušov-Roviny datovaného do první poloviny 6. století. Také v letošním roce tam pokračuje systematický terénní výzkum největšího známého langobardského pohřebiště na našem území. „Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí, mají nosné trámy v rozích a výdřevu po stranách. Přestože byly hroby dle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu z Archeologického ústavu AV ČR Brno Zuzana Loskotová. V bohatých ženských hrobech archeologové nalezli předměty související s oděvem, jako jsou spony, pestrobarevné korálky z náhrdelníků a součásti opasků. „Zajímavým objevem je hrob ženy, která byla do hrobu uložena s bronzovými esovitými sponami vykládanými almandiny. Tento typ polodrahokamu byl tehdy velmi ceněný a dovážel se až z území dnešní Indie,“ vysvětlila  Loskotová.

V mužských hrobech se převážně dochovaly zbraně, jako jsou hroty kopí a šípů, časté byly také parohové hřebeny. Výjimkou nejsou ani objevy pohřbených zvířat, například celých koster psů nebo samostatný hrob koně umístěný v bezprostřední blízkosti jednoho z nejvýznamnějších knížecích hrobů na zkoumaném pohřebišti. „Naprosto unikátní je objev dvou stříbrných mincí z hrobu číslo 100 na okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny šestého století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,“ doplnila Loskotová. O dalších archeologických výzkumech na jižní Moravě si můžete přečíst zde.

 

Doporučujeme