Chystaný zákaz prodeje kamen a kotlů na uhlí vláda zrušila. Chce jít cestou „pozitivní motivace“

Diskriminace českých výrobců?

Celý návrh se stal předmětem sporů již od prvopočátku. Vyvolal také kritiku ze strany veřejnosti a také poměrně rozsáhlé připomínkové řízení. Podle Zdeňka Lyčky, výkonného ředitele Asociace podniků topenářské techniky, pak byl hlavní problém to, že se de facto nejednalo o zákaz spalování uhlí jako takový, ale jen o zákaz uvádění zdrojů tepla na spalování na trh v Česku. „Občan by si tak kotel nakonec mohl koupit kdekoliv jinde a dál ho provozovat. To by samozřejmě výrazně omezilo české výrobce těchto zdrojů,“ doplnil s tím, že by to byl jistý druh diskriminace, který by byl nejspíš také v rozporu s evropskou legislativou.

Jak pomoci životnímu prostředí?

V roce 2022 se dle dat Ministerstva životního prostředí prodalo více jak 39 tisíc nových kotlů na tuhá paliva. To se sice může zdát jako poměrně vysoké číslo, jedná se však pouze o cca 7 % z celkového počtu prodaných zdrojů tepla. Celkově pak tyto kotle vytápí kolem 300 tisíc domácností – je však třeba říci, že zároveň umožňují např. i spalování biomasy.

Pro životní prostředí kotle na uhlí samozřejmě žádnou výhrou nejsou. Obecně se ale také ví, že doba spalování uhlí postupně spěje ke svému konci. Uvažovaný návrh ovšem v konečném důsledku právě to nijak neznemožňoval, pouze ztěžoval přístup ke zdrojům. Podle ministra životního prostředí, Petra Hladíka (KDU-ČSL), pak vláda vysílá jasné signály, že do budoucna se uhelné kotle jednoduše nevyplatí. „Nejsem příznivcem cest zákazu, ale spíše motivace,“ shrnul. Zároveň upřesnil, že i dle řady odborníků je pozitivní motivace efektivnější než zákazy. I proto tedy jeho resort plánuje zřídit podporu pro výměnu kotlů třetí emisní třídy (tedy starší kotle, které se již 8 let na trh uvádět vůbec nesmí).

Dotace

Také podle ředitele Státního fondu životního prostředí, Petra Valdmana, je pozitivní motivace lidí dostatečnou zárukou, že domácnosti budou postupně samy přecházet na ekologičtější způsoby vytápění.

Nyní mohou lidé čerpat tzv. kotlíkové dotace, které jsou určeny spíše nízkopříjmovým domácnostem, zejména pak starobním důchodcům. Ti mohou žádat na jednotlivých krajích o příspěvek až ve výši 95 % na výměnu kotle nejstarší první a druhé emisní třídy za kotel na biomasu, příp. za tepelné čerpadlo. Program Nová zelená úsporám je pak určen všem ostatním domácnostem a podpora je do výše 50 %. Umožňuje podpořit i výměnu starých kamen, elektrokotlů a nově i výměnu starých plynových kotlů. Je také možné kombinovat kotlíkové dotace s programem Nová zelená úsporám  light, kdy kromě výměny kotle lze vyměnit i okna, zateplit, pořídit solární systém na ohřev vody apod.

Témata článku

Doporučujeme