Náročné životní situace. Proč se hroutíme, až když je po všem

Jednorázový silný stres nebo táhlá zátěž

Iveta se vrátila unavená z noční směny, ale místo zaslouženého spánku ji čekal vykradený byt. Během následujících hodin musela řešit policii, pojišťovnu, sehnat zámečníka a nakonec uklidit spoušť, kterou zloděj v bytě zanechal. Vše zvládla bravurně. Jenže když se večer konečně usadila ke stolu, udělalo se jí neskutečně zle. Dostala silné křeče, začala zvracet, přidal se průjem, zvýšená teplota a silné pocení. V tomto stavu strávila celou noc. Teprve k ránu usnula vysílením.

Když bylo Marii 61 let, onemocněla jí vážně maminka. Postupně přestávala být soběstačná, přičemž posledního půl roku vyžadovala celodenní péči a dohled. I když Marii pomáhal její manžel, přesto hlavní tíha péče o maminku (přebalování, hygiena, krmení, zajišťování lékařů atd.) ležela na ni. „Když se zpětně ohlédnu, mám pocit, že jsem ty poslední měsíce fungovala jako robot. Nebyla téměř jediná noc, kdy bych se vyspala, ale ani přes den jsem si nemohla dovolit úplně vysadit a spánek dohnat,“ vzpomíná Marie. Lékaři mi museli zvýšit dávky léků na vysoký krevní tlak a taky se mi zhoršila štítná žláza. Když maminka odešla, myslela jsem si, že se mi život vrátí do normálních kolejí, že se dám zdravotně do pořádku. Místo toho se mi rozjely deprese a dostala jsem infarkt. Trvalo dva roky, než jsem se dala jakž takž dohromady.“

Obranný mechanismus těla

Proč nám tedy tělo vypoví většinou službu, až když je po všem? Zpravidla se nehroutíme hned. Ocitneme-li se v náročné stresové situaci, náš organismus začne automaticky uvolňovat tzv. stresové hormony, a to zejména adrenalin a kortizol. Jedná se o součást obranného mechanizmu, který je nezávislý na naší vůli a který mobilizuje naši energii v rámci vnímaného ohrožení na boj či útěk. Srdce začne intenzivněji pracovat – zvýší se tep a krevní tlak, krev se rychleji okysličuje a přesouvá se do svalů, aby byly připraveny k náročnému výkonu. Dochází také k růstu hladiny krevního cukru, aby se uvolnila dostatečná energie. Kortizol je mimo jiné protizánětlivý hormon, tudíž má schopnost tlumit imunitní reakce, což je důležité pro zabraňování nadměrného zánětu a autoimunitních reakcí. Díky těmto a dalším reakcím Iveta i Marie zvládly vyhrocenou situaci a nezhroutily se. Ideálně by ovšem taková situace měla trvat pouze krátce a měla by po ní následovat přiměřená doba pro regeneraci.

Když je po všem

Jakmile účinek stresových hormonů odezní, tedy když je tzv. po všem, naše tělo už není pod jejich vlivem. Může se dostavit masivní únava, třes jako důsledek poklesu hladiny krevního cukru, hlad či naopak trávicí problémy. Imunita již není chráněna zvýšeným kortizolem, může dojít k rozvoji infekce (nachlazení, opar).

Příliš moc stresu

Pokud je však stres příliš intenzivní nebo trvá příliš dlouho, zvýšená produkce stresových hormonů člověku škodí. Hrozí poškození srdce a cév, poruchy spánku, úbytek svalové hmoty, zvýšené riziko diabetu, oslabená imunita, vznik autoimunitních onemocnění či rozvoj psychické poruchy.

Po náročném období tedy nečekejme, že ihned pookřejeme. Může totiž dojít k pravému opaku. Proto je velmi důležitá následná regenerace – odpočinek a aktivity, které pomohou odbourat dopad nadměrné produkce stresových hormonů (procházky, cvičení, pobyt v přírodě, koníčky).

 

 

Témata článku

Doporučujeme