Potravinová chudoba v Česku aneb Kolik lidí si nemůže dovolit jíst maso ani obden?

(Masová) potravinová chudoba

Hned v úvodu je docela namístě říct, že zrovna ukazatel četnosti konzumace masa by asi již v dnešní době mohl být pozměněn. Přece jen – zrovna maso nemusí být v lidském jídelníčku tak často (denně či obden). Nemluvě o tom, že stále sílí diskuse o ekologické náročnosti produkce masa. O tom ostatně svědčí i rostoucí trh s různými masovými náhražkami. Ať tak, či onak, Eurostat právě prostřednictvím masa posuzuje potravinovou chudobu. A dle aktuálních dat si Evropané pohoršili, což platí i pro Čechy, kteří se ocitli až ve druhé (horší) části celého žebříčku.

Čím dál horší…

Jak data Eurostatu ukazují, potravinová chudoba se v zemích EU stává čím dal častější. Každý desátý obyvatel Unie si loni nemohl dovolit jíst maso ani obden. Přitom o rok dříve se jednalo o každého dvanáctého. Česko se vzhledem ke shromážděným údajům ocitlo až ve druhé polovině žebříčku. Drahotu v takovém rozsahu, že si nemůže dovolit maso ani každý druhý den, tak pociťuje v Česku každý čtrnáctý. Zdaleka nejhůře jsou na tom ale obyvatelé Rumunska (maso si obden nemůže dovolit 23 % obyvatelstva), Bulharska, kde se jedná o 20 % obyvatelstva a Slovenska (18 % obyvatelstva). Maso obden si ale nemůže dovolit ani 13 % Němců, v Česku se jedná o 7 % obyvatel. Za nejohroženější skupiny platí senioři a rodiče samoživitelé. Ovšem zdaleka nejen oni vyhledávají pomoc potravinových bank a levné potraviny.

Pomoc potravinových bank a nákupy ve slevě

Neuspokojivou finanční situaci se pak lidé snaží řešit různě. Potravinovou pomoc v Česku poskytují např. potravinové banky nebo řada neziskových organizací, které potraviny (nezřídka získané od obchodních řetězců) zavážejí svým klientům přímo domů. „V posledním roce jsme zaznamenali nárůst zájmu o potravinovou pomoc o 100 procent,“ shrnula pak Dana Růžičková, ředitelka potravinové banky Central.

Stále více zákazníků ale míří také do prodejen se zbožím po exspiraci. Množí tak ušetří až polovinu ceny. Právě datum blížící se exspirace přitom již zdaleka nefunguje jako nějaký odrazující faktor. Především suché potraviny, jako jsou těstoviny, luštěniny, cukr apod. se lidé nebojí kupovat ani po exspiraci (je zároveň fakt, že datum minimální trvanlivosti neznamená, že po jeho uplynutí již výrobek nelze bezpečně konzumovat). To však již není pravda pro uzeniny – což by ostatně byla i nebezpečná praxe. Právě masové výrobky podléhají zkáze rychle.

Přitom jak ukázal i nedávný průzkum mezi českými zákazníky, téměř polovina z nich občas zboží s končícím datem spotřeby (a za zvýhodněnou cenu) nakupuje, čtvrtina to dokonce dělá velmi často. Úspora peněz je v takovém případě důležitá skoro pro každého druhého. Zákazníci pak čekají nejčastěji slevu v rozmezí 30-50 procent. Kromě motivace finanční ale v případě zboží s blížícím se nebo již končícím datem spotřeby nelze opomíjet také motivaci neplýtvat. To je pak důležité pro dvě pětiny zákazníků. Ti si navíc díky podobným akcím mohou dovolit koupit obecně dražší zboží, které by si za plnou cenu nepořídili.

Témata článku

Doporučujeme