Hraje roli šedé eminence
Tato žena zůstala pro Francouze, ač byla francouzskou královnou, vždy nenáviděnou cizozemkou, navždy kritizovanou coby měšťačka. Je považována historiky za ženu, která hrála po celou dobu, co se její tři synové postupně vystřídali na francouzském trůně, roli jejich šedé eminence. Panovali oni, ale skutečnou mocí disponovala jejich matka.
Prožívá osamělé dětství
Oba její rodiče – Lorenzo Medici a Madeleine de la Tour d´Auvergne (z královského rodu Bourbonů) – zemřeli několik dní po Kateřinině narození. V šesti letech byla Kateřina umístěna do florentského kláštera Le Murate, kde byla během různých povstání a obležení Říma v roce 1527 držena jako rukojmí.
Ovšem nový papež, Klement VII., jinak Giulio Medici, měl se svou neteří velké plány, a tak v roce 1533 připlouvá do Marseille obrovská námořní flotila s Kateřinou jako nevěstou pro druhého francouzského královského syna Jindřicha Orleánského. Prý se dokonce papež ráno po svatební noci sám osobně přesvědčuje, zda bylo manželství naplněno.
Zůstává ve stínu milenky
Králi se Kateřina zamlouvala, ne však Jindřichovi. Raději trávil čas se svou milenkou Dianou z Poitiers, která na něj měla velký vliv. Král František I. se svou sestrou Markétou Navarskou si ale vzdělané mladé ženy váží, často ji berou na lov – a tehdy Kateřina zavádí novinku – dámské sedlo.
Manželství zůstává bezdětné – a tak je svolána rodinná rada, jíž se účastní mimochodem i Diana z Poitiers. Jindřichovi je zde domlouváno a jsou mu připomenuty jeho povinnosti vůči dynastii. Zdá se, že domluva zabrala: během příštích let přivedla Kateřina na svět deset dětí. Navzdory Jindřichova ponižování se zdá, že jej Kateřina celý život milovala.
Pozoruje zvraty moci
Roku 1536 nastává zlom, Jindřichův starší bratr umírá a Jindřich se tak stává následníkem. Roku 1547 usedá po smrti otce na trůn jako nový francouzský král.
Kateřinina dcera Alžběta byla oddána se španělským Filipem II., syn František s Marií Stuartovnou. Přes všechny svatební radovánky ale nelze zapomenout, že Francie se prakticky trvale nachází ve válečném stavu – hrozné jsou především hugenotské války v zemi samotné, boje mezi protestanty vedenými admirálem Colignym a katolickými Guisy, které podporovala Diana z Poitiers.
Ujímá se vlády za syna
Jindřich II. posléze umírá při rytířském turnaji a králem se stane mladý František II. Ten však není příliš silným panovníkem – nachází se pod vlivem Guisů a také pod pantoflem své ženy. Umírá záhy a Kateřina se ujímá vlády za svého desetiletého syna Karla.
Ukazuje se jako schopná panovnice. Zpočátku se snažila nějak vyjít s protestanty a reformovala soudnictví i státní správu. Jako první francouzská panovnice se odstěhovala do Louvru.
Získává pověst travičky
Měla ale špatnou pověst, která souvisela s travičstvím – pak již se jí připisovalo vlastně kdeco špatného. Jistě ale nesla spoluvinu na děsivé Bartolomějské noci v roce 1572, při níž skončily tisíce protestantů v krvi. Roku 1585 se Kateřina, chytrá, ale často také náladová žena, která neměla se svými dětmi příliš štěstí, se státnickými záležitostmi natrvalo rozloučila. Zemřela roku 1589 v Blois.


