Až 9 % Čechů má sexuální odchylku – a třetina potřebuje pomoc odborníka. Té se jim ale nedostává

CzechSex: unikátní výzkum a varující data

Výzkum CzechSex je již několik let probíhající studií, která mapuje sexualitu v Česku ve všech jejích možných rovinách. Vzniká ve spolupráci vědců a lékařů z Národního ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ) a také s výzkumníky ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN. Aktuální části se zúčastnilo přes šest tisíc respondentů. A jak shromážděná data naznačila, z tohoto počtu necelých 9 % má nějakou sexuální odchylku od většinové populace. To ještě nijak dramatické zjištění není. Ne každý totiž potřebuje přímo péči odborníka – a těch, kteří by ji měli vyhledat, je z původního počtu 9 % přibližně třetina.

Co je to parafilie?

Celý výzkum pracuje s termínem „parafilie“, který je pro dané odchylky nově užíván (namísto označení „úchylka“ či „deviace“) a vztahuje se k do jisté míry problematickému sexuálnímu chování. Parafilie je pak dle Libora Zámečníka, primáře Sexuologického ústavu VFN, sexuální chování, které se jednoduše jakkoliv odchyluje od běžných norem. Dle NÚDZ je charakterizována jako intenzivní a dlouhotrvající sexuální zájem o netypické sexuální objekty nebo aktivity. Ne vždy se ale nutně jedná o poruchy, které je třeba jakkoliv léčit. Některé totiž mohou být (souhlasí-li oba partneři) běžnou součásti partnerského sexuálního života. Problém tak vzniká až tehdy, pokud parafilie člověku způsobuje např. duševní potíže nebo pokud se člověk dopustí nějakého sexuálně problematického chování.

Formy parafilie

Mezi závažnější formy parafilie patří např. biastofilie, tedy sexuální agresivita zahrnující nekonsensuální znehybnění partnera nebo jiné osoby. Ty, kdo se s biastofilií potýkají, vzrušuje představa, že druhého mohou ovládat, znásilnit. Touto parafilií pak z celkového počtu 8,8 % parafiliků trpí nejvíce dotazovaných a to 4,5 %. Je však namístě dodat, že přímo sexuálně motivovaného násilí se dopustila jen cca 2 % z celého vzorku – a jen třetina z těchto respondentů uvedla, že má nějakou parafilii. Rozhodně tedy neplatí, že každý parafilik je zároveň delikventem. Na druhém místě v žebříčku nejčastějších parafilií se pak umístil froterismus. K němu obvykle dochází v dopravních prostředcích – a jedná se o otírání se o druhé lidi. Obecně pak výzkumníci také shrnují, že parafilie se vykytují ve větším procentu u mužů.

Odborná pomoc? Problematická

Podle odborníků je těch, kdo kvůli parafilii vyhledají odbornou pomoc, stále minimum. „Mnohé jejich parafilie vyděluje ze společnosti, což by vyžadovalo odborný zásah. Ale jen zlomek z těch, kdo se s nějakou parafilií potýká, se dle našeho výzkumu odhodlal vyhledat specializované pracoviště,“ shrnul Zámečník. Nejenže se bojí stigmatu, ale sexuologických pracovišť je – stejně jako sexuologů – navíc nedostatek. Pomoc se nyní snaží poskytovat např. i psychosexuální centra jako např. Sexuologický ústav VFN. Přitom právě díky prevenci by bylo možné zabránit případným sexuálním deliktům nebo sexuálním trestným činům.

Témata článku

Doporučujeme