Půst na Štědrý den. Co na něj říká naše zdraví. Kdy prospěje a kdy spíše škodí

Odkud se vzalo Zlaté prasátko

Tradice půstu na Štědrý den a Zlatého prasátka sahá hluboko do křesťanské historie. Zlaté prasátko bylo symbolem prosperity a hojnosti, navíc také blížícího se odchodu zimy, která byla vždy nejtěžším obdobím roku. Půst se tradičně drží od půlnoci před Štědrým dnem do západu slunce, resp. do východu první noční hvězdy na obloze a správně by se nemělo jíst nic, tedy ani maso, cukroví či krupice.

Když se děti vzorně postily, bylo zapotřebí jim Zlaté prasátko ukázat. Dělo se tak zpravidla před večeří s příchodem první večerní hvězdy. Prasátko se vykouzlilo pomocí odlesků zrcátka na zdi nebo se prasátko vyřezalo či vystřihlo třeba do papíru a podsvítilo. Na zdi pak vznikl jeho zlatý obrázek.

Dnes však lidé do hloubky této tradice příliš nepátrají a mnohdy drží půst proto, aby jim na večeři řádně vytrávilo, a mohli se následně pořádně najíst.

Přínos půstu

Půst je jedním ze způsobů, jak detoxikovat tělo. Při půstu organismus není zatěžován trávicími procesy, což je prospěšné pro náš trávící systém, zejména pro střeva. Je-li provozován v rozumné míře, může pomoci např. s redukcí cholesterolu, se snížením překyselení organismu, s úpravou zvýšeného krevního tlaku či s posílením imunity. Občasný jednodenní půst může být tedy pro zdraví prospěšný, může tělu pomoci odlehčit a nastartovat jeho očistu.

Zdravotní rizika

• Pozor u nemocných. Půst, byť jen jednodenní, má ovšem svá úskalí. Je vhodný pro zdravé lidi. Naopak, vyhýbat by se mu měli lidé se zdravotními problémy, např. pacienti s diabetem, s psychickými problémy či s poruchami příjmu potravy.
• Pokles krevního cukru. Celodenní hladovění nemusí vyhovovat ani zdravým lidem. Například těm, kteří jsou citliví na výkyvy hladin krevního cukru. Mohou trpět slabostí, točením hlavy, v krajním případě by mohli také omdlít.
• Zvýšená unavitelnost. O Štědrém dnu máme zpravidla mnoho povinností, takže potřebujeme dostatek energie, abychom byli výkonní. Hladovění však může naopak vést k rychlejšímu nástupu únavy.
• Trávicí problémy. Pokud jsme zvyklí jíst častěji a pravidelně, téměř celý den bez potravy nám může způsobit např. bolestivé křeče z hladu nebo nevolnost.
• Vlčí hlad. Pokud celý den nejíme, pak se na večeři vrhneme s vlčím hladem, a protože je na stole plno dobrot, nevíme, kdy skončit. Takže se doslova dopustíme rány do žaludku. Ten byl do té doby prázdný, fungoval v odlehčeném režimu a my do něj pošleme smaženého kapra, majonézu, spoustu cukru a těžkých krémů. Výsledkem bývají opět trávicí problémy, např. podrážděný žlučník či nadýmání. Ale nejen to. Také rozkolísání hladiny krevního cukru. Ta byla při hladovění nižší než obvykle, načež při přejídání prudce vyskočila.

Pokud tedy půst není právě pro nás to pravé ořechové, není třeba zoufat. Dobrou volbou je částečný půst s lehkou snídaní, případně lehkým obědem (oblíbená bývá krupicová kaše nebo zeleninový salát). U vánočního stolu pak nehrozí přepadení vlčím hladem. A pokud se přece jen přejíme, může nám pomoci večerní procházka.

Témata článku

Doporučujeme