První rozvod v našich dějinách se táhl velmi dlouho

Míšeňské vyhnanství mu přineslo lásku jako trám

Narodil se roku 1155 a o jeho mládí nevíme téměř nic. Až to, že v letech 1173 – 1179 musel do vyhnanství, byla ta osudová událost (z hlediska jeho vztahů), kdy přišel na dvůr míšeňských Wettinů, kteří byli spřízněni s Přemyslovci. Právě tady se zamiloval. Jeho vyvolenou byla Adléta, dcera míšeňského markraběte Oty Bohatého. K jejich sňatku došlo roku 1178, ale nevíme přesně, co se tehdy událo, snad Přemysl Adlétu i unesl. Vždyť on byl pouze šlechticem bez majetku, moci nebo vojska. Taky mladí manželé, oproti tehdejším zvyklostem, nic nedostali.

Je možné, že se vášnivě zamiloval, ostatně s jistou vášní jednal i později, když se rozváděl. Nic mu nevadilo, že byli příbuzní – a to čtvrtého stupně, což bylo církví pokládáno za překážku uzavření manželství. Tehdy byly považovány za neplatné sňatky mezi příbuznými do sedmého stupně. Biskupové ale takovéto svazky mlčky trpěli a zřejmě tak tomu bylo i v případě Adléty a Přemysla. Z tohoto manželství se narodily čtyři děti – Vratislav, Markéta-Dagmar (pozdější manželka dánského krále Valdemara), Božislava a Hedvika.

Dokázal se rozvést a znovu oženit

Co se ale nestalo – Přemyslova politická kariéra se stále lepšila a nakonec, roku 1212, získává Zlatou bulu sicilskou, kterou přemyslovský rod získal trvalou královskou hodnost.

Doklady o tom, že Přemysl svou Adlétu zapudil a uzavřel nový sňatek, se objevují již roku 1199. Novou nevěstou se stala sedmnáctiletá sestra uherského král Imricha Konstancie z rodu Arpádovců. Pražský biskup Daniel prohlásil manželství Přemysla a Adléty za neplatné. Co se mezi nimi stalo, se přesně neví, historikové soudí, že ho zkrátka stárnoucí choť omrzela a poohlédl se po mladší. Politické důvody v tom zřejmě nebyly – s Wettiny se shodoval, navíc mužského dědice měl.

Rozvodové řízení, které vedl pražský biskup Daniel, jak již bylo uvedeno, probíhalo pravděpodobně ve strahovském klášteře. Adléta byla velmi uražena, ale když se rozhodla hájit své zájmy, bylo jí to znemožněno – nic jiného tedy nezbylo, než se uchýlit i s dětmi do rodné Míšně. Nevzdala se však lehce. Obrátila se přímo na papeže a žádala přešetření celé záležitosti. Spor se táhl deset let. Rozhodnutí kurie se odkládalo podle toho, jak ji Přemysl podporoval v říši.

Konstancii a Přemyslovi se narodil syn Vratislav – všimněme si, že dostal stejné jméno jako prvorozený Přemyslův syn – to bylo celkem jasné gesto. Tento druhý Vratislav ovšem brzy zemřel.

Obě ženy pobývaly v Praze zároveň

Na chvíli se však přece jen obraťme k politice. Situace se obrátila roku 1204. Tehdy v říši uzavřel Přemysl smír s Filipem Švábským, který odvolal to, že jmenoval Děpolta z pobočné přemyslovské větve králem – podmínkou ale bylo Přemyslovo usmíření s Wettiny – a potažmo uznání Adléty jako manželky. Ta se tedy vrátila s dětmi do Prahy.

Konstancie s třemi dcerami však také zůstávala v Praze. Narodil se jí syn Václav, nebyla tedy zřejmě až tak zapuzena. Při nejbližší příležitosti byla Adléta opět vypovězena a v roce 1206 rozhodl papež ve prospěch Konstancie. Adléta se ani pak nevzdala, roku 1207 podala žádost o nové přešetření kurií a konečné rozhodnutí o definitivní neplatnosti jejího sňatku s Přemyslem padlo až roku 1210. Roku 1211 umírá Adléta v klášteře sv. Kříže u Míšně.

S Konstancií měl Přemysl celkem devět dětí. Jejich syn Václav, o němž již byla řeč, vládl v letech 1230 – 1253 jako český král, poslední dcera Anežka je známa jako svatá Anežka Česká. Přemysl Otakar I. zemřel v 75 letech v roce 1230, Konstancie jej přežila o deset let.

Témata článku

Doporučujeme