Konflikt na Blízkém východě i americké sankce ženou ceny vzhůru
Jedním z klíčových faktorů, které stojí za aktuálním vývojem, je geopolitické napětí mezi Íránem a Izraelem. Střety a hrozba širší eskalace v regionu, odkud pochází značná část světové produkce ropy, již v polovině července vedly ke krátkodobému zdražení ropy na světových trzích. Aktuálně však ceny ovlivňuje především plánované zpřísnění amerických sankcí vůči Rusku.
„Ropa je surovina, kterou nelze nahradit, a Rusko je i po omezeních významným světovým vývozcem,“ upozornil pro ČT Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Zatímco evropské země se ruské ropy víceméně vzdaly, Rusko vyváží kolem 100 milionů tun ročně do Číny a desítky milionů i do Indie, Severní Koreje a dalších asijských zemí. „Jakékoli omezení vývozu ruské ropy by mohlo vyvolat cenovou vlnu, podobnou scénáři s uzavřením Hormuzského průlivu,“ varuje Loula. V takovém případě by mohla cena barelu stoupnout až k 90 dolarům, což by se nevyhnutelně projevilo i v cenách na českých čerpacích stanicích.
Benzin zatím drží, nafta poroste. Hlavní roli hraje sezóna i struktura poptávky
Mírné zlevnění benzinu v Česku je podle expertů způsobeno především silnější korunou a faktem, že motoristická sezóna se pomalu chýlí ke konci. „Koruna tlumí vnější cenové tlaky a poptávka po benzinu začne s koncem léta postupně klesat,“ vysvětlil Loula. Právě sezónní pokles poptávky může krátkodobě brzdit další zdražení.
Naopak situace u nafty je složitější. Se začátkem podzimu vzroste spotřeba zimních paliv, počítat je také třeba s poptávkou po leteckém petroleji. „V případě nafty očekáváme od září další růst cen. Zdroje jsou napjaté, poptávka poroste a s tím i tlak na trh,“ shrnul Loula. Na rozdíl od benzinu je nafta citlivější na průmyslovou spotřebu, vytápění a dopravu zboží, a proto reaguje jinak než klasická motoristická paliva.
Trhy reagují rychleji než čerpací stanice
Změny cen na burzách se podle Louly obvykle do maloobchodních cen promítají s odstupem. Česká republika je závislá především na dovozu ropy prostřednictvím ropovodu TAL-IKL, kterým ropa proudí z Itálie. „Od momentu změny na světových trzích trvá zhruba tři týdny, než se to plně projeví na čerpacích stanicích,“ uvedl Loula. Rychlejší vliv však mají komoditní burzy, kde se změny odrazí v rámci dnů. K dalšímu cenovému tlaku by podle něj mohlo dojít i v případě další eskalace napětí mezi Íránem a Spojenými státy. I když zatím k dramatickému vývoji nedošlo, riziko přetrvává. „Pokud by došlo k přímému konfliktu, dopady na ceny ropy by mohly být výrazné,“ uzavřel.


