Město Vineta prý mělo zaniknout podobně jako Atlantida, existovalo ale vůbec?

Legendy vypráví i o zániku města

Po staletí si obyvatelé baltského pobřeží vyprávějí příběh o městě zvaném Vineta, které se mělo rozkládat na ostrově nedaleko pobřeží ostrova Uznojem (Usedom). Bylo to bohaté město, říkalo se mu údajně „Benátky severu“. Lidé žijící ve městě si žili tak dobře, že se kvůli své samolibosti mezi sebou neustále hašteřili. Jednoho dne ale na ostrov udeřila hrozná bouře, která na mořské hladině zvedla gigantické vlny, které kdysi hrdé město smetly do hlubin i s jeho obyvateli.

Obyvatelé však byli před tímto nebezpečím prý včas varováni. Tři měsíce před zánikem Vinety se nad mořským obzorem objevila barvitá silueta města a podle názorů moudrých starců byl tento podivný jev předzvěstí nějaké katastrofy. Nabádali tak obyvatele města, aby co nejrychleji opustili své domovy. Také se měla z vln vynořit mořská panna a upozornit obyvatele, že je čeká záhuba. Žádné varování si ale domýšliví obyvatelé nepřipouštěli a podle legendy je za to stihl trest.

Mytologové nacházejí typické prvky

Na první pohled připomíná tento příběh klasickou pověst. Podle mytologů totiž nepostrádá žádný z prvků, které jsou pro podobné příběhy typické, kupříkladu morální ponaučení o tom, že bohatství kazí charakter a pýcha bývá potrestána. Pověsti připomínající legendy o Sodomě a Gomoře nebo o Atlantidě totiž nalezneme u celé řady kultur.

Většina pověstí má však zpravidla pravdivý základ a v případě Vinety nám pověst navíc nápadně přesně udává její polohu. Hledání zmizelého ostrova se proto věnují vedle historiků i nadšení místní badatelé. Existují ale nějaké písemné zdroje, které by legendu o Vinetě historicky podpořily? Kupodivu částečně ano.

Písemné zdroje však existují

Uznávaný arabský diplomat Ibráhim ibn Jákúb se kolem roku 970 vydal z córdobského chalífátu na cestu Evropou a dorazil až k pobřeží Baltského moře. O své cestě zanechal zprávu, ve které se zmiňuje o metropoli ve světovém moři, s dvanácti branami a přístavem, a kterou velebí jako jedno z nejkrásnějších evropských měst.

Jeho informace se však výslovně nezmiňuje o Vinetě. Měl snad na mysli jiné město? V oblasti, kterou navštívil, však nestálo žádné jiné město odpovídající jeho popisu.

Dalším zdrojem je zpráva středověkého kronikáře a duchovního Adama z Brém z roku 1076, v níž se tento učenec zmiňuje o městu označovaném ve většině rukopisů názvem Jumne. Píše doslovně o velmi slavném městu, které se nachází v ústí Odry.

Badatelům, snažícím se odhalit tajemství zániku bájného města, se podařilo objevit i další historický zdroj. Jeho autorem je duchovní Helmond z Bosau, který v roce 1170 sepsal slovanskou kroniku, obsahující celé doslovné pasáže z díla Adama z Brém. Jednou píše o Vinnetě, poté o Jumnetě. Co je ale pozoruhodné – o městě mluví, jako by v jeho době ještě existovalo.

Badatelé nadále pátrají po jakékoliv zmínce o zmizelém městu v historických zdrojích. Dosud však chybí archeologické důkazy.

 

Témata článku

Doporučujeme