Zázraky Starého zákona pod lupou: Lze opravdu všechny vysvětlit vědecky?

Věda hledá vysvětlení zázraků

Ve Starém i Novém zákoně najdeme desítky příběhů o zázracích – o deseti egyptských ranách, o rozdělení Rudého moře, o uzdraveních a zjeveních. Otázka však zní: jsou tyto příběhy skutečně nevysvětlitelné?

V dobách, kdy lidé nerozuměli přírodním zákonům, považovali blesk, hrom či zatmění Slunce za projevy Boží vůle. Teprve s příchodem věku osvícenství začali i věřící hledat racionální vysvětlení jevů, které Bible popisuje jako zázraky. A v mnoha případech ho opravdu našli.

Vysvětlíme dnes hořící keř?

O Mojžíšovi se píše:

„I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však neshořel.“ (Exodus 3:2)

Tento „hořící keř“ mohl být podle botaniků rostlinou z čeledi routovitých. Tyto keře vylučují aromatické silice, které se v extrémním horku mohou samy vznítit. Plamen tak tančí na větvích, aniž by rostlina shořela – což v očích Mojžíše mohlo působit jako božský zázrak.

Oživil Áron hada z hole?

Když Mojžíš a Áron žádali faraona, aby propustil izraelský lid, Áron před ním odhodil svou hůl – a ta se podle Bible proměnila v hada.
Vysvětlení, které nabízejí herpetologové, je překvapivě prosté: pokud se hadovi stlačí určité místo na šíji, dojde k přerušení přívodu kyslíku do mozku, had ztuhne a vypadá jako nehybná hůl. Když se uvolní, opět „ožije“.

Lze pochopit egyptské pohromy?

Deset ran egyptských – voda proměněná v krev, žáby, kobylky, krupobití i choroby – se dlouho považovalo za důkaz Božího trestu. Dnes víme, že všechny tyto jevy mohou mít přirozený původ.

Během nilských záplav se prudce množí obojživelníci a hmyz, což může vést ke kalamitám. Žabí invaze není nijak výjimečná – v roce 2010 například tisíce žab zablokovaly dálnici v Řecku. Kobylčí roje jsou známé i dnes: v roce 1967 se v Africe pohyboval roj o rozloze 30 × 60 kilometrů, který denně zkonzumoval 900 tisíc tun rostlin.

Voda zabarvená „krví“ může být výsledkem přemnožení červených řas, jako je druh Lophocladia tallemandii, který zčervenal například i Flückingské jezero ve Švýcarsku. „Nilský svrab“ pak zřejmě označuje druh neštovic, které postihovaly lidi i dobytek. A krupobití? To sice bývá v údolí Nilu vzácné, ale historické záznamy dokazují, že se občas opravdu objevilo.

Rozdělit moře – nebo jen projít bažinou?

„I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře…“ (Exodus 14:21)
Slavná scéna rozestoupení moře možná vůbec nepopisuje Rudé moře, ale takzvané „Rákosové moře“ – mělkou, bažinatou oblast v deltě Nilu. Hebrejský název Yam suph byl v překladu zaměněn. Mojžíš tak zřejmě provedl svůj lid přes mělké vody, zatímco těžké egyptské vozy uvízly v bahně.

Přiznejme si, že něco zůstává záhadou

Ani moderní věda však nedokáže vysvětlit úplně všechno. Největším „zázrakem“ zůstává samotné stvoření vesmíru. Podle současné kosmologie vznikl při „velkém třesku“ – ale co bylo před ním? Na to stále nikdo nezná odpověď.

 

Témata článku

Doporučujeme