Opravená fara, zlatý oltář i bunkr s příběhem. Kraj ocenil zachránce kulturního dědictví

Porota letos vybírala z deseti finalistů. „Letos do finále vybrala odborná porota deset nominovaných, kteří si zaslouží mimořádnou pozornost za skvělou práci, kterou odvedli na poli záchrany našeho kulturního dědictví. Žijeme v moderním, dynamickém světě, ale nesmíme zapomínat na naše kořeny a dědictví našich předků, které je naší součástí. Proto se snažíme touto cenou ocenit jednotlivé aktéry a motivovat k záchraně památek i ostatní,“ uvedl náměstek hejtmana pro kulturu Jiří Štěpán. Každý z vítězů si odnesl finanční odměnu 50 tisíc korun a uznání odborné poroty i veřejnosti.

Z ruiny živé centrum komunity

V kategorii Stavební obnova chráněné stavby porotu oslovil příběh Anny a Adama Smékalových, kteří se s velkým respektem ujali záchrany barokní fary v Martínkovicích na Broumovsku. Objekt z konce 17. století dlouhá léta chátral, než jej manželé zakoupili a pustili se do náročné obnovy. Výsledkem je nejen krásně obnovený domov, ale i prostor otevřený komunitě – vzniká zde knihkupectví, čítárna a zázemí pro kulturní aktivity.

„Když jsme sem přišli, tak fara byla v podstatě ruina. Museli jsme začít od začátku. Nebyly tu stropy, museli jsme sem dostávat 13metrové trámy. Nechávali jsme co nejvíce původních dispozic a tam, kde probíhaly nějaké zásahy kvůli praktickým záležitostem, jsme vždy pracovali, aby bylo vždy odlišitelné, která část je nově přistavená a která je původní,“ popsali majitelé, kteří během rekonstrukce využili tradiční postupy a důsledně rozlišili nové a historické části.

Pod nánosy barvy se skrývalo zlato

V kategorii Restaurování prohlášené památky si cenu odnesla Římskokatolická farnost Všestary za citlivé restaurování vybavení kostela v Nedělištích. Obnova se týkala tří bohatě zdobených oltářů a kazatelny. Výsledek překvapil nejen odborníky – pod vrstvami novodobé polychromie se skrývalo původní zlacení, které restaurátorka s velkou pečlivostí obnovila.

„Restaurování hlavního oltáře všechny překvapilo, protože jsme všichni byli zvyklí, že oltář byl vždy barevný, protože tam byla barevná polychromie. Když restaurátorka Čiháková Myšková začala snímat jednotlivé nánosy barvy, zjistila, že pod poslední vrstvou je původní zlacení, které se dochovalo ve velmi dobrém stavu,“ popsala kostelnice Marie Rybová. Kostel, který spojuje románské, gotické i barokní prvky, se tak znovu stává duchovním i kulturním centrem obce.

Ulice jako historická kronika

Třetí ocenění zamířilo do Nového Města nad Metují, a to za rekonstrukci ulice U Zázvorky, která patří do kategorie Záchrana neprohlášené památky. Projekt byl výjimečný nejen svým rozsahem, ale i respektem k místní historii. V rámci obnovy došlo i na archeologický průzkum, který odhalil pozůstatky bývalé krajské brány. Ty jsou dnes stylově vyznačeny v dlažbě.

„Před pár lety se ulice stala jednosměrnou a začalo se pracovat na stavu, který je dnes. Při rekonstrukci byly využity nové technologie, chytré semafory a antivibrační rohože, které eliminují otřesy do okolních staveb a do podloží. Při archeologickém průzkumu byly odhaleny základy krajské brány, které jsou dnes propsány do dlažby,“ uvedl starosta Milan Slavík. Součástí obnovy byla i instalace antivibračních rohoží a moderních semaforů.

Bunkr jako srdcová záležitost

Ocenění za popularizaci památkové péče si odnesl Klub vojenské historie Náchod, který se dlouhodobě stará o pevnostní objekty z doby před druhou světovou válkou. Jejich hlavním projektem je Běloveský pevnostní skanzen s ikonickým srubem N–S 82 Březinka. Členové klubu zde nejen provádějí veřejnost, ale také se podílejí na odborné obnově a údržbě.

„Máme to jako svého koníčka. Bereme si na to dovolené nebo sem jezdí kolegové, když mají ve škole prázdniny. Veškeré výtěžky jdou na údržbu a vylepšování tohoto bunkru. Pro nás je to srdcová záležitost, protože když tomu člověk věnuje desítky let činnosti a práce, tak od toho pochopitelně neodejdete,“ říká s úsměvem člen spolku Petr Charvát.

Dědictví zavazuje – a inspiruje

Cena Hereditas obligat se uděluje již popáté. Každý rok připomíná, že krajské památky nejsou jen kulisou minulosti, ale i mostem k budoucnosti. A že péče o ně není jen povinností státu, ale také výzvou a příležitostí pro každého, komu záleží na tom, v jakém světě žijeme – a jaký svět předáme dalším generacím.

Témata článku

Doporučujeme