Úrokové sazby vs. hypotéky
ČNB ponechala pravidla pro poskytování hypoték beze změn. Bankovní rada navíc doporučila zvýšenou opatrnost při posuzování žádostí o úvěry, u kterých by výše splátek přesáhla 40 % čistého měsíčního příjmu žadatele. Podle specialisty na finance Jiřího Ušjaka však tento krok reálně při poskytování úvěrů nepřinese žádné významné komplikace. „Tomu kroku rozumím, Česká národní banka se obává toho, aby nenarostl počet nesplácených úvěrů. Osobně si ale myslím, že v tom nás žádné drama nečeká a nemyslím si, že to bude mít na žadatele nějaký dopad,“ komentoval situaci Ušjak.
Kromě toho od ledna ČNB zavádí novou systémovou rezervu ve výši 0,5 % z celkového kapitálu – důvodem je ochrana finančního systému před riziky spojenými s geopolitickým napětím či dekarbonizací. Jak přitom také Ušjak objasnil, hypotéky úplně nekopírují vývoj snižování úrokových sazeb. „Ačkoliv důvodů pro tento stav je více, za nejvýznamnější považuji to, že banky si nechávají větší prostor pro větší marži a jednoduše trošku více vydělávají,“ shrnul.
Mohlo by vás zajímat
Trh s nemovitostmi = cenové smíření
Ačkoliv ceny nemovitostí rozhodně nijak významně neklesají, zároveň ani skokově nerostou. A tak zájem o hypotéky mírně narůstá (a to i proto, že zájemci o ně si jsou vědomi faktu, že úrokové sazby jen tak na předcovidovou úroveň neklesnou). Faktem ale je, že situace na trhu s byty i hypotékami se propisuje do toho, o jaké nemovitosti je nyní největší zájem – konkrétně se jedná o menší byty 1kk a 2kk. Na jednu stranu jde o ideální investiční nemovitosti, na stranu druhou také o „nezbytnost“, kdy lidé musí slevit ze svých nároků a kvůli financím se prostorově uskrovnit. A zatímco v době covidu rapidně rostl zájem o nemovitosti rekreační, ten nyní již klesá.
Jak se odborníci na finance shodují, prostor k tomu, aby ČNB snížila základní úrokové sazby, tu je. Ale snižování rozhodně nebude nijak dramatické – predikce tak naznačují, že na podzim by mohlo dojít k poklesu přibližně o půl procenta. Aktuálně pak lze dnes (s troškou snahy a vyjednávacího umu) získat úvěr cca pod 5 %.
Evropská ekonomika jako ukazatel
Ekonomika celé EU v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla dle dat Eurostatu o půl procenta. Nejvyšší nárůst HDP zaznamenaly Malta a Kypr, česká ekonomika oproti předešlému roku vzrostla o 0,2 %. Evropská ekonomika sice roste o něco rychleji, než se čekalo, ale zdaleka neroste tak tyhle jako ekonomika USA. Tam nejenže jsou robustnější fiskální stimuly, ale v Evropě byla také výraznější energetická krize – tudíž zdejší spotřebitelská důvěra je stále podlomená.
Evropská centrální banka (ECB) tedy snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, základní úroková sazba činí nyní 4,25 procenta. Dle dalšího z odborníků, Tomáše Pfeilera, nelze čekat, že by ECB ve formě nějakého dramatického snižování pokračovala. A vzhledem k tomu, že ČNB musí rozhodnutí ECB brát v potaz, dost možná se to promítne i do jejích dalších kroků. „Nejspíš uvidíme, že od příštího zasedání začne ČNB snižovat úroky méně. Zatím to bylo po půl procentním bodu za zasedání a dost možná to bude již jen o čtvrt procentního bodu, někdy třeba i snížení vynechá,“ uzavřel.
