Proč je důležité znát svou krevní skupinu a kdy vám ji automaticky vyšetří

Složení krve

Dospělému člověku koluje v cévách v průměru 5–6 litrů krve. Její nejobjemnější složkou je plazma, která tvoří až 60 % krve. Plazma obsahuje 90 % vody, zbytek tvoří minerální látky a plazmatické bílkoviny. Krev dále obsahuje červené krvinky (zajišťují např. přenos kyslíku v těle), bílé krvinky (např. ochrana před infekcemi) a krevní destičky (např. srážení krve a zastavení krvácení při poranění).

Není krev jako krev

Zatímco výše uvedené platí pro krev obecně, v jiných vlastnostech se krev jedinců může významně lišit. Proto bylo v historii běžné, že zatímco darovaná krev jednoho člověka zachránila, druhého zabila. Pro úspěšnou transfuzi je totiž zásadní dělení krve podle krevních skupin na čtyři základní skupiny: A, B, AB a 0 (nula). Například lidé s krevní skupinou B nemohou přijmout krev od lidí se skupinou A, protože jejich imunitní systém by cizí krvinky zničil.

Nejčastější krev v ČR

U nás se nejčastěji vyskytuje krevní skupina A, kterou má přibližně 42 % lidí. Obyvatel s krevní skupinou 0 je u nás 39 %, krevní skupinu B má 15 % a pouhými 4 % je zastoupena skupina AB. Krevní skupiny byly objeveny až na začátku 20. století a významně se na nich podílel také český lékař Jan Janský. Do té doby byly transfúze krve velmi riskantní, pacienti velmi často umírali.

Rhesus faktor

U krve však nestačí znát pouze krevní skupinu, ale také tzv. Rh faktor. (Svůj název dostal podle opic – Makaků rhesus, kteří se využívali jako laboratorní zvířata.) Druh krevní skupiny je dále blíže určen přítomností (hovoříme o Rh+), nebo nepřítomností (pak hovoříme o Rh-) určitých znaků na povrchu červených krvinek, zejména antigenu D. Většina populace antigen D má, a je tedy Rh+, resp. Rh pozitivní. Lidé, kteří tento antigen nemají, jsou Rh-, tj. Rh negativní. Celkem tedy rozlišujeme osm typů krevních skupin: A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+ a 0-. Mnohem rozšířenější je Rh+, na svých červených krvinkách jej má přibližně 85 % lidí.

Proč je důležité znát svou krevní skupinu

Bez znalosti krevní skupiny se neobejdete v případě transfuze či operace. Ideální je vždy podání transfuze takové krevní skupiny, jakou má příjemce. Nedostatek transfuzních přípravků na transfuzních odděleních (tzv. krevních bankách) ale vede k nutnosti využití podání kompatibilního přípravku. Univerzální dárce je člověk se skupinou 0−. Jeho krev může být darována všem skupinám. Univerzální příjemce je ten, který má skupinu AB+, může přijmout jakýkoliv krevní typ [1]. Pokud však nejste univerzální dárce či příjemce, nemusíte zoufat. I pro ostatní skupiny existují kombinační řešení.

Kdy se vyšetřuje krevní skupina

Z uvedených důvodů vyplývá, že krevní skupina musí být vyšetřena při předoperačním vyšetření a před aplikací transfuze. Také se samozřejmě zjišťuje u dárců krve. Půjdete-li darovat krev, můžete se tedy dozvědět, jakou máte krevní skupinu i Rh faktor. Zjištění krevní skupiny a Rh faktoru patří mezi základní vyšetření také i u žen na začátku těhotenství. Mělo by být provedeno nejpozději do 14. týdne. Krevní skupina a Rh-faktor se také vyšetřují u všech novorozenců.

Krevní skupina a těhotenství

U těhotných žen hrozí promíchání jejich krve s krví plodu, např. při odběru plodové vody nebo při  operativním porodu. Proto je všem ženám s Rh- podán preventivně imunoglobulin, který zajistí, aby  nedošlo k tzv. sensibilizaci imunitního systému rodičky. Krev plodu by totiž mohla být po otci Rh+, což by při dalším těhotenství mohlo znamenat vážné ohrožení plodu.

Zroj: [1] MZČR

 

Témata článku

Doporučujeme