Registrace uzavřena, kandidátky finišují
Politické strany a hnutí, které se chtějí ucházet o hlasy voličů ve všech krajích, musejí podat celkem 14 kandidátních listin – 13 krajským úřadům a jednu magistrátu hlavního města Prahy. Tento krok nyní otevřel prostor pro detailní přezkum, jak vysvětluje Tomáš Jírovec, ředitel volebního odboru Ministerstva vnitra: „Úřady ověří úplnost údajů, přílohy i úhradu volebního poplatku. Pokud narazí na nesrovnalosti, umožní stranám opravy.“
Do poloviny srpna mohou kandidující subjekty ještě měnit pořadí na listinách nebo škrtat jednotlivé kandidáty. Finální rozhodnutí o registraci padne 15. srpna. Následně bude Český statistický úřad sestavovat registr kandidátů a volebních subjektů a 19. srpna proběhne losování čísel kandidátních listin.
Voliči v Česku i zahraničí
Zájemci o korespondenční hlasování ze zahraničí mají čas na zápis do zvláštního seznamu voličů do 24. srpna. Druhou možností je hlasování na ambasádách, kde registrace předem není nutná. V Česku je možné žádat o voličský průkaz elektronicky do 27. září, osobně pak až do 1. října. Starostové a obecní úřady mají za úkol zajistit doručení hlasovacích lístků do poštovních schránek do úterý před volebním víkendem, tedy do 30. září.
Mobilizace, frustrace a tvrdá kampaň
Politolog Petr Jüptner pro ČT upozornil, že volby do sněmovny Češi vnímají jako zásadní, a přestože část voličů zůstává pasivní, jiní se rozhodují až na poslední chvíli. „Právě proto bude hrát roli kampaň v její horké fázi, tedy těsně před volbami,“ shrnul. Pozitivní tón v kampani podle něj příliš čekat nelze – voliči totiž mají rádi vymezení, polarizaci i silné osobnosti. Tváří v tvář zklamání části voličů a všeobecné frustraci z politického vývoje se proto očekává kampaň ostrá a vyhraněná.
ANO vede, vládní koalice stagnuje
Dlouhodobým favoritem průzkumů zůstává hnutí ANO, které těží z opoziční pozice i slabé komunikace vládních stran. Ekonomická situace, inflace, energetická krize či migrace zanechaly podle expertů v očích veřejnosti otisk, z něhož profitují především strany mimo vládní kruh. Volby tradičně představují souboj mezi nadějí a odpovědností. Strany ve vládě čelí realitě výkonu moci a nutnosti často nepopulárních opatření. Opozice může slibovat bez omezení. „Volby rozhodují i emoce. Kde se nedaří zvyšovat životní úroveň, tam voliči hledají alternativy. To je moment, který nahrává opozici,“ shrnul Jüptner. „Vláda často své kroky nevysvětluje a nechává prostor opozici či médiím, aby je interpretovaly po svém. To se promítá i do preferencí,“ zkonstatoval také. Zatímco v minulých volbách dosáhly vládní strany vyšší podpory, aktuálně se jejich čísla v průzkumech pohybují níž.


