„Ahoj mami, mám nové číslo.“ Tak zpráva začíná. Vzápětí následuje naléhavá prosba o peníze – na opravu auta, zaplacení pokuty, nebo jinou naléhavou situaci. Emocionální tlak a strach o blízké fungují dokonale. Mnozí neověří, že za zprávou skutečně stojí jejich dítě, a peníze v řádu desítek či stovek tisíc mizí na účtech podvodníků. „Jde o velmi sofistikovanou formu sociálního inženýrství. Pachatelé cílí na přirozenou důvěru a snahu pomoci,“ uvedla mluvčí policie Veronika Hokrová.
Podobně zákeřně fungují i takzvané investiční podvody. Podvodníci lákají na zaručené zisky z kryptoměn či akcií – reklamy vypadají profesionálně, falešné platformy simulují skutečné obchody. Stačí pár kliknutí, první vklad… a pak další. Výsledek? Peníze zmizí beze stopy. „Lidé často ani netuší, že komunikují s podvodníkem. Jsou přesvědčeni, že investují na seriózní platformě,“ varuje Hokrová.
Policie apeluje na veřejnost, aby se chránila základní obezřetností. Každá nečekaná prosba o peníze, každá příliš výhodná nabídka by měla vzbudit podezření. Ověřte si odesílatele zpráv, nenechte se tlačit k rychlému rozhodnutí a nemluvte o penězích s neznámými lidmi na internetu. „Nejlepší obranou je prevence a komunikace, především se staršími příbuznými, kteří bývají častými oběťmi těchto činů,“ uzavírá Hokrová.


