Kaple s neobvyklým tvarem udivuje
V německém okrese Soest nedaleko Essenu stojí na návrší kaple Drüggelte, postavená ve 12. století. Jde o v Německu ojedinělou stavbu se dvanáctiúhelníkovým půdorysem a malou přístavbou sloužící jako vchod. Uvnitř tvoří sakrální prostor věnec dvanácti sloupů, v jehož středu stojí další čtyři pilíře. Celá kaple je orientovaná přesně východozápadním směrem.
Lze pátrat po původu kaple
Kdo kapli nechal postavit, není jasné. Podle jedné z hypotéz ji jako projev pokání vybudoval křižák, hrabě Gottfried z Arnsbergu, a měla být napodobeninou jeruzalémské kaple Svatého hrobu. Jiní badatelé se domnívají, že její původ nelze vysvětlit pouze křesťanským pohledem – mohla být dílem gnostických katarů, kteří zde udělovali duchovní křest.
Připomínají se gnostické symboly
Proti této teorii však stojí fakt, že kataři i příbuzní bogomilové kostely téměř nestavěli. Podle jejich víry byla skutečnou svatyní lidská duše a příbytkem Boha nebe, nikoli lidské stavby. Kaple na katarských hradech, například Montségur či Queribus, proto sloužily jen jako kultovní prostory, ne jako tradiční chrámy.
Při bližším pohledu lze v kapli nalézt prvky gnostické symboliky: číslo čtyři představuje zemi, dvanáct nebeskou říši. Čtyři středové pilíře tak mohou symbolizovat svět, dvanáct okolních pak nebesa. Dva z těchto pilířů jsou silnější – měly by označovat světelnou říši pravého Boha, slabší pak oblast temnot.
Motivy na sloupech jsou záhadou
Hlavice sloupů zdobí netradiční plastiky – provazy, lidské tváře, podivné krystaly i zvířata. Podle některých interpretací mohou provazy a hlavy souviset s templářskými rituály. V gnostické symbolice provazy představovaly duchovní spojení s Bohem, ale také se jimi vyjadřovalo odstřižení od minulých pout.
Historikové se shodují, že prostor mezi čtyřmi středovými pilíři byl výjimečný. Mohlo zde stát křestní kameniště, nad nímž byla střecha otevřená, aby obřad probíhal pod širým nebem. Otevřený vrchol byl prý později zakryt věžovitou nástavbou.
Je možné tu najít i stopy keltské bohyně
Místní považují kapli za někdejší pohanskou svatyni. Až do roku 1583 zde měl být obraz trojhlavé keltské bohyně Trigly – trojice, která byla pro Kelty magická. Kult čísla tři se ovšem objevuje i v křesťanství, gnosticismu i templářských tradicích.
Je tedy možné, že stavbu inicioval hrabě Gottfried, a zároveň udržoval styky s gnosticky orientovanými osobami. Kaple Drüggelte tak zůstává tajemným místem, kde se mohou setkávat stopy křesťanství, pohanských tradic i dávné esoteriky.
