Popišme proměny tenguů
K nejzvláštnějším pánům japonských hor a lesů patří tengu. O těchto bytostech se vypráví tolik různých legend, že jen těžko říci, zda se jich máme bát, nebo je obdivovat. V pohádkách vystupují jako nadpřirozené bytosti, schopné proměny do lidské i zvířecí podoby. Dorozumí se s lidmi telepaticky a svým vzhledem dokáží nahnat strach. Říká se, že unášejí malé děti, zakládají lesní požáry a svádějí poutníky na scestí.
Jak vysvětlit původ názvu?
Japonské kroniky ze 7. století zaznamenávají tengu jako „nebeské psy“. Snad vznikla tato představa kvůli domněnce, že byli zrozeni z meteoritu – lidé tehdy věřili, že z nebe spadl ohnivý kámen, v němž se nacházeli tito tvorové. Podobně jako jiné mytologické bytosti se i tengu spojují s telepatií a schopností zasahovat do lidských osudů.
Vypadají opravdu různě
Starší příběhy líčí tengu spíše jako děsivé tvory s ptačí hlavou a křídly, kteří připomínali dravce. Postupně se však jejich obraz změnil: zrodila se podoba s lidským tělem, červenou tváří a nepřehlédnutelným dlouhým nosem. Právě tato karikaturní tvář se stala ikonickou a v Japonsku je dodnes spojována s tengu. Dělí se dokonce na dvě hlavní skupiny – karasu tengu (havraní tengu s ptačí tváří) a daitengu (velcí tengu s lidskou tváří a dlouhým nosem).
Jsou spojováni s mnichy i samuraji
Tengu nejsou jen strašáci z pohádek. V náboženských tradicích vystupují také jako učitelé a ochránci. Horští mniši yamabushi věřili, že jim tengu mohou zprostředkovat nadpřirozené schopnosti. Vyprávělo se, že od nich dostali svitek zvaný Tora-no-Maki, obsahující rady pro zvládnutí krizových situací. Tím se tengu přiblížili spíše nebeským bytostem než škůdcům.
Od středověku začali Japonci spojovat tengu i se samuraji. Věřilo se, že padlí bojovníci se mohou proměnit v tyto bytosti – zdatné válečníky, kteří dál hlídají hory a lesy. Tengu proto vystupují nejen jako svůdci a podvodníci, ale i jako ti, kdo předávají znalosti boje a magie.
Nalezneme paralely i v jiných kulturách
Podoba tengu připomíná i bytosti z jiných kultur. V asyrských chrámech najdeme vyobrazení géniů s lidskou postavou, ptačí hlavou a křídly. V hinduistické mytologii zase vystupují Gandharvové – vzdušní duchové, kteří se mohou stát neviditelnými a měnit podobu. Tato podobnost naznačuje, že lidé po celém světě sdíleli představy o nadpřirozených tvorech z nebes.
Tengu se v Japonsku objevují dodnes – na maskách při slavnostech, ve filmech, anime i počítačových hrách. Jejich obraz se proměnil od hrozivých démonů k ochráncům hor, zosobňujícím sílu přírody. Ať už na ně pohlížíme jako na nebeské psy, svůdce nebo učitele, jedno je jisté: patří k nejživějším a nejzajímavějším postavám japonské mytologie.
