Ernest Rutherford – génius, který viděl dovnitř neviditelného!

Přirovnejme atom k legu

Atomy jsou přírodní kostky lega. Mají různé velikosti i tvary, a když je pospojujeme nespočtem způsobů, můžeme vytvořit růži, zlatou cihlu nebo člověka. Vše je jen otázka kombinace.

Nobelista Richard Feynman kdysi prohlásil, že kdyby po katastrofě měla přežít jediná věta vědeckého poznání, byla by to: „Všechno se skládá z atomů.“

Poznejme první prvky

Zásadním krokem k pochopení atomů byla identifikace různých druhů. Protože jsou příliš malé pro přímé pozorování, museli se vědci spolehnout na nepřímé důkazy.

V roce 1789 sestavil Antoine Lavoisier seznam látek, které považoval za nedělitelné – tedy za prvky. Bylo jich 23, a i když se později ukázalo, že některé z nich prvky nejsou, tak zlato, stříbro, železo či rtuť mezi nimi právem zůstaly. Do poloviny 19. století už seznam obsahoval zhruba padesát prvků. Dnes známe 92 přirozeně se vyskytujících, od lehounkého vodíku až po těžký uran.

Hledejme rozdíly mezi atomy

Čím se ale jeden atom liší od druhého? Proč je vodík jiný než uran? Odpověď ležela v jejich vnitřní stavbě. Jenže dostat se dovnitř atomu se zdálo nemožné – byl příliš malý.

Rutherford rozstřelil atom

A přece se našel muž, který na to přišel. Novozélanďan Ernest Rutherford v roce 1909 provedl slavný zlatofóliový experiment: vystřeloval malé částice na tenoučkou fólii zlata. Většina částic prošla, ale některé se prudce odrazily.

To byl šok. Znamenalo to, že atom není kompaktní kulička, jak se myslelo, ale že uvnitř má droboučké, husté jádro, do něhož se částice občas trefily. Kolem tohoto jádra pak krouží elektrony.

Rutherford tak položil základ moderní fyziky a chemie – a obrazně řečeno „rozstřelil atom“!

 

Témata článku