Cholesterol. Jak se vyznat ve výsledcích svého laboratorního vyšetření i bez lékaře

Zodpovědní lidé se budou snažit respektovat rady týkající se životního stylu, aby se k užívání léků nedopracovali. Ti druzí nebudou ochotni měnit nic. Není ovšem výjimkou, že i štíhlí lidé, kteří se stravují relativně zdravě a pohyb jim není cizí, mají zvýšený cholesterol. Není ovšem cholesterol jako cholesterol. Na jeho výsledky je potřeba se podívat podrobněji.

Co najdete v laboratorní zprávě

V laboratoři provedou taková vyšetření, která lékař zaškrtne na žádance. Zpravidla se jedná o celou sadu vyšetření. Mít totiž znalost pouze celkového cholesterolu vůbec nestačí. Klidně se může totiž stát, že celkový cholesterol budete mít zvýšený, avšak podrobné roztestování ukáže, že není důvod ke zvýšeným obavám, nebo je naopak potvrdí.

Jednotlivé zkratky a jejich hodnoty

Rozmezí, v kterých by se daný ukazatel měl pohybovat, se nazývají referenční meze. V rámci jednotlivých laboratoří mohou být menší rozdíly.

• Celkový cholesterol: 2,9–5,00 mmol/l. Sám o sobě nemá přesnou vypovídací schopnost. Důležité jsou jeho jednotlivé složky (zejména HDL cholesterol, LDL cholesterol a triacylglyceroly) a jejich poměr.
• Triacylglyceroly (TG): 0,45–1,70 mmol/l. Tuky, které zhoršují aterosklerózu, tedy kornatění tepen. (Tepna se zužuje v důsledku usazování tuků, zároveň se stává méně elastická a křehčí.) Jejich zvýšené hodnoty mohou poukazovat např. na cukrovku, sníženou funkci štítné žlázy či poruchu metabolismu. Často však odrážejí špatné stravovací návyky a celkový životní styl.
• HDL: 1,20–2,70 mmol/l. Cholesterol o vysoké hustotě, lidově zvaný hodný cholesterol.
• LDL: 1,20–3,00 mmol/l. Cholesterol s nízkou hustotou. Stává se problematickým, pokud se poškodí oxidací (např. konzumací transmastných kyselin, tj. smažených jídel, trvanlivých výrobků, polotovarů atd.) či glykací (nadbytkem glukózy v krvi způsobeným nadměrnou konzumací sacharidů).
• Non-HDL: 0–3 mmol/l. V poslední době se považuje za lepší ukazatel rizika kardiovaskulárních (tedy srdečněcévních) příhod než LDL-cholesterol, především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Vypočítá se odečtením hodnoty HDL-cholesterolu od celkového cholesterolu. Jednotlivé odborné prameny uvádějí referenční meze různě, řiďte se tedy rozpětím své laboratoře.
• Poměr LDL/HDL: nižší než 3. Nikoli celkový cholesterol, ale poměr HDL a LDL cholesterolu vypovídá o riziku arterosklerózy.
• Aterogenní index: nižší než 3 (zejména u rizikových pacientů), některé laboratoře uvádějí hranici 5. Opět odráží riziko srdečněcévních příhod.

Nejde jen o cholesterol

Hladiny cholesterolu je potřebné posuzovat ještě s dalšími ukazateli. Zejména se jedná o:

• Glukózu: 3,9–5,6 mmol/l. Koncentrace glukózy (lidově řečeno cukru) v krvi měřena ráno nalačno. Vyšší koncentrace mohou poukazovat na vznik diabetu (cukrovky).
• CRP: 1–5 mg/l.  Jedná se o C-reaktivní protein, který produkují játra a který stoupá při zánětu v těle. Ten může být způsoben nejen akutní infekcí, ale také například chronickým onemocněním. Může také poukazovat na zvýšené riziko infarktu či mrtvice.

Kdy se netřeba bát, a kdy se mít na pozoru

Pokud máte např. celkový cholesterol 6 mmol/l, ale ostatní ukazatele máte v normě, není důvod  k obavám. Například MUDr. Eleková, L. uvádí, že dle odborných studií lidé s mírně vyšší hladinou cholesterolu žijí déle a méně umírají na rakovinu či méně trpí demencí a depresí.

Jestliže však máte zvýšený nejen celkový cholesterol, ale i triacylglyceroly, a další ukazatele rizika také nevycházejí nejlépe, zbystřete. Optimistickou zprávou není ani pokud máte ještě navíc zvýšené CRP (aniž byste měli např. akutní virózu) a zvýšenou hladinu krevního cukru. Tehdy je nejvyšší čas začít myslet na své zdraví.

Témata článku

Doporučujeme