Unikátní průzkum ukázal, že více jak polovina dětí v Česku se potýká s duševními problémy

Smutná data

Při příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadal na úterý 10. října, zveřejnil Národní ústav pro duševní zdraví (NÚDZ) výsledky prvního komplexního šetření svého druhu, na němž se podílel společně s Českou školní inspekcí. Průzkum byl realizován mezi více jak šesti tisíci žáků devátých tříd a poukázal na jejich zhoršené duševní zdraví. Více jak polovina dětí se tedy dle shromážděných údajů necítí zcela v pohodě a má potíže s tzv. wellbeingem. Dle slov analytika monitoringu NÚDZ, Matěje Kučery, je pak wellbeing (v souladu s definicí Světové zdravotnické organizace) „kvalitou života, která vede k dobrému žití – a jedná se tak de facto o spokojenost v rámci běžné každodennosti.“

Vedle toho se na 40 % dětí v Česku potýká s různými duševními problémy – projevují se u nich známky deprese – a třetina se potýká s úzkostmi. Horší je pak situace u dívek, u nichž se tyto problémy objevují až třikrát častěji než u chlapců. Dle Kučery může být příčin tohoto rozdílu řada, přičemž velkým tématem mohou být i sociální sítě – jejich vliv na dospívající je totiž velmi rozmanitý a může být i rizikový. „Dívky kolem deváté třídy hodně řeší, jak vypadají a co si o nich druzí myslí,“ upřesnil také jeden z možných důvodů zjištěného stavu.

Plošný problém a mnoho negativních vlivů

Ačkoliv výzkumníci očekávali, že jejich data zachytí rozdíly v duševním zdraví vzhledem k jednotlivým částem republiky, opak se stal pravdou. „Napříč celou republikou jsou výsledky konzistentní. To je proti našemu původnímu předpokladu, že obecně střed Česka na tom bude s duševním zdravím lépe a pohraniční oblasti budou zhoršeným wellbeingem, vyšší mírou deprese apod. více zatížené,“ vysvětlil Kučera. Zároveň i když výzkumný tým očekával, že duševní zdraví bude i v pojednávané části populace velkým tématem, tak masivní výskyt potíží byl i pro něj překvapením.

Ačkoliv měření psychické pohody je relativně jednoduché, jelikož pro tyto účely existují standardizované škály, bylo nezbytné přizpůsobit vše vývojovému stadiu dětí. A to tak, aby děti na jednu stranu dokázaly jasně odpovědět a na stranu druhou aby data byla vypovídající. Už to bylo relativně výzvou, takže pro tentokrát zůstali výzkumníci jen u zachycení aktuálního stavu. Jeho příčiny však nezjišťovali. „Samotné rizikové faktory pro vznik duševních onemocnění či snížení wellbeingu jsou multifaktoriální, takže se na tom podílí více věcí. Abychom byli schopní určit jasnou příčinu, museli bychom provést daleko širší monitoring,“ shrnul Kučera s tím, že do budoucna se i na toto téma chtějí blíže zaměřit.

Prevence

Velkým problémem, s nímž se Česko potýká, je také nedostatek dětských psychologů a psychiatrů. Nalezení pomoci je proto relativně obtížné. I proto výzkum cílil do škol, které dle Kučery mohou být jistým diagnostickým předstupněm, jenž bude zejména v následující dekádě, kdy nelze čekat náhlý příliv odborníků na duševní zdraví dětí, zcela klíčovým článkem celého řetězce.

Témata článku

Doporučujeme