Sv. Zdislava z Lemberka – pěti mrtvým prý dala povstati z már, slepcům kouzlem zrak zpět navracela…

Jaký byl její původ?

Zdislava se narodila kolem roku 1220 v Křižanově, do mocné rodiny českého šlechtice Přibyslava z Křižanova a jeho manželky Sibyly, která pocházela až ze Sicílie. Sibyla se do země dostala společně s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I.

Přibyslavovi patřily rozlehlé statky na tehdy téměř neobydlené Českomoravské vrchovině. Nedočkal se ale mužského potomka, měl tři dcery. Zdislava prý po své matce zdědila půvab, ale již jako mladá projevila přání zasvětit se duchovnímu životu v klášteře.

Manželství se nám přesto jeví jako šťastné

Byla však na přání rodiny zasnoubena s českým šlechticem Havlem, který tehdy ještě nepoužíval přídomek z Lemberka. Havel vlastnil rozsáhlé statky v severních Čechách, hlavně v tehdejším podhůří Lužických a Jizerských hor. Tyto pozemky získali jeho předkové za věrnou službu Přemyslovcům.  Havel nechal postavit na svou dobu mohutný hrad Löwenberg, dnes známý jako Lemberk. Tam se manželé usadili, přičemž oba pravděpodobně v zimě pobývali i v nedalekém Jablonném.

Na popud Zdislavy a za podpory jejího manžela začal v kraji působit řád dominikánů. V Jablonném v Podještědí a v Turnově nechala vybudovat nové kláštery a kostely. V době manželovy časté nepřítomnosti se také starala o chod panství a jeho obranu, neboť doba byla těžká – byla to éra téměř neustálých bojů a občanských válek, do kterých se zapojoval i Havel, jako pobočník Václava I. Za své služby dostal Havel od krále město Kladsko s okolím.

Se Zdislavou měli čtyři děti – dceru Markétu a syny Havla, Jaroslava a Zdislava. Ti poté vlastně založili šlechtický rod Lemberků.

Proslula jako léčitelka

Zdislava proslula svou péčí o nemocné. Po roce 1250 založila špitál v Jablonném. Postupně se rozšířila zpráva, že paní Zdislava dokáže uzdravovat a Jablonné se začalo plnit lidmi. Nevíme, co to bylo za sílu, kterou tato žena vládla, ale podle legend uzdravovala i malomocné, slepé, dokonce křísila mrtvé.

Sama zemřela poměrně brzy, zřejmě počátkem roku 1252, tedy ve věku kolem 31 let na hradě Lemberku, příčinu úmrtí však neznáme. Její činnost měla ohlas již velmi brzy, její kult se možná projevoval už za jejího života. V dalších stoletích sice o ní nemáme žádné zprávy, ale její kult se obnovil v 16. století, jeho plné rozšíření nastalo pak ve století devatenáctém.

Roku 1995 byla papežem Janem Pavlem II. v Olomouci prohlášena za svatou. Roku 2002 byla vyhlášena patronkou Liberecka.

 

Témata článku

Doporučujeme