Regulovaná složka energií v roce 2026 vzroste. Domácnosti si připlatí stovky korun, vláda ale chystá úlevy

Náklady na modernizaci sítí rostou

„Návrh není překvapivý, pravděpodobně bude v podobné podobě schválen. Elektroenergetika potřebuje velké investice, větší než dřív – je to spojené s dekarbonizací, decentralizací a s připojováním malých energetických zdrojů. Na to reaguje nová regulační perioda,“ shrnul pro ČT situaci Michal Macenauer, ředitel strategického poradenství společnosti EGU.

Podle něj se regulované složky v elektřině budou v příštích pěti letech zvyšovat tempem okolo jednoho až dvou procent nad inflací. Hlavními důvody jsou vysoké náklady na modernizaci a provoz přenosových a distribučních sítí, jejichž rozvoj je nezbytný pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie.

Podle návrhu ERÚ se počítá s přibližně tříprocentním navýšením cen u nízkého napětí, tedy pro domácnosti a menší podniky. Při průměrné spotřebě kolem tří megawatthodin ročně by to znamenalo zdražení zhruba o dvě stě korun. Naopak u velkých odběrů úřad navrhuje mírný pokles.

Vláda chce kompenzace a přesun poplatků

Předseda ERÚ upozorňuje, že návrh zatím není definitivní a může se ještě měnit. Michal Macenauer zároveň připomněl, že budoucí vláda avizovala snahu snížit základní ceny energií pro domácnosti i firmy. „Ve hře je položka, která u maloodběrů za jednu megawatthodinu činí okolo 600 korun. Pokud by vláda rozhodla, že tuto částku bude za spotřebitele hradit stát, mohlo by dojít ke snížení cen asi o 15 procent vzhledem k roku 2024,“ uvedl.

Hnutí ANO totiž navrhuje, aby poplatky za obnovitelné zdroje energie byly znovu převedeny ze spotřebitelů na stát. „To by znamenalo, že cena regulované složky energie nevzroste o 2,7 %, jako za stávající vlády, ale poklesne o 15,1 %,“ vysvětlil Karel Havlíček (ANO).

Plyn, teplo a další energie

Zatímco elektřina zdraží mírně, nárůst regulovaných plateb za plyn bude podle návrhu o něco vyšší. V celkovém součtu však půjde o nižší částky, protože regulovaná složka u plynu tvoří menší podíl konečné ceny než u elektřiny. Zároveň se očekává pokles neregulované složky – tedy té, kterou určují dodavatelé – zhruba o deset procent. „Ve finále čekáme pozitivní zprávy pro příští rok, protože stále klesá i cena silové složky energie. Navíc se nám daří lépe soutěžit takzvané podpůrné služby, takže konečný dopad na spotřebitele bude pozitivní a očekáváme pokles cen energií,“ shrnul končící ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Změny se netýkají jen elektřiny a plynu – růst nákladů pociťují i lidé napojení na centrální zásobování teplem. Také tato oblast prochází rozsáhlou transformací směrem k větší energetické efektivitě a ekologičtějším zdrojům.

Co může stát ovlivnit

Možnosti státu, jak přímo ovlivnit ceny energií, jsou omezené. „Co se týče regulovaných cen, tam je možné ovlivnit jen výši položky na obnovitelné zdroje, tedy těch 600 korun za megawatthodinu. Ostatní je otázka dotací. Pokud ale začneme dotovat běžnou spotřebu, vždy je to náklad státního rozpočtu a není to dlouhodobě udržitelné,“ upozorňuje Macenauer.

Podle expertů by stát mohl rozvoj sítí částečně podpořit dotacemi do investic, ty se ale do výsledných cen promítají jen omezeně. Přesto je cílem nové regulační periody udržet systém stabilní a zároveň zajistit prostředky na modernizaci infrastruktury, která bude nezbytná pro energetickou transformaci v nadcházejících letech.

Témata článku