Kolmanskop: Na návštěvu tohoto písečného města duchů v Namibii musíte mít zvláštní povolení

Veřejnost má vstup zakázán

Kolmanskop je největší turistická atrakce Namibské pouště. Leží pár kilometrů od přístavního města Lüderitz, jediného obydleného místa v okruhu 130 kilometrů. Tuto oblast omývají vody Atlantského oceánu. Táhne se až k městu Oranjemund na jihozápadě Namibie u hranic s Jihoafrickou republikou a rozkládá se na ploše 26 tisíc kilometrů čtverečních.

Ale nemůže sem jen tak přijít kdokoliv. Před návštěvou si musíte vyřídit zvláštní povolení. Jinak sem má veřejnost vstup zakázán. Má to čistě ekonomické důvody. Zdejší země je totiž bohatá na diamanty – a o ty nechce být místní vláda ochuzena. Právě jim vděčí Kolmanskop za svůj vznik, bohatství… i pád.

Vzniklo ohromné město

V roce 1908 byla Namibie ještě německou kolonií – říkalo se jí Německá jihozápadní Afrika. Jednoho dne sebral dělník pracující na stavbě železnice mezi Keetmanshoopem a Lüderitzem ze země kamínek. Nebyl to ale obyčejný kamínek, ukázalo se, že jde o diamant. Zpráva o objevu se rychle rozšířila a vypuklo šílenství. Během diamantové horečky vzniklo město, které se za pár let stalo jedním z nejbohatších a nejrozvinutějších v celé Africe. Představte si, že mezi Lüderitzem a Kolmanskopem jezdila tramvaj, bylo tu kasino, divadlo, školy, bazén, butiky nebo obchodní dům, kde se prodávaly poslední novinky z Berlína. A byla tu také nemocnice, která měla jako jedna z prvních na kontinentu rentgen.

Z Německa a Francie sem proudilo to nejlukrativnější zboží. Nejvzácnější byla ale pořád voda, která stála víc než pivo a draze se sem dovážela. Zdá se však, že peníze zde nebyly problémem. V době kolonialismu získala monopol a těžební právo německá důlní společnost. Komfortu a vybavení města si tedy mohli užívat výhradně její inženýři a vysoce postavení zaměstnanci. Místní dělníci, kteří vykonávali ty nejtěžší práce, žili odděleně, ať už s rodinami, nebo v hromadných ubytovnách pro svobodné muže.

Pád se stal nevyhnutelným

Ani první světová válka, během níž Německá jihozápadní Afrika přešla pod správu Jihoafrické unie, prosperitu Kolmanskopu neukončila. Ve 20. letech se město ocitlo na vrcholu a mělo přes tisíc obyvatel, z nichž asi tři stovky tvořili Evropané. Následující desetiletí ale přineslo obrat.

V oblasti u města Oranjemund byla objevena nová naleziště, nastal propad těžby a ložiska bývalé pouštní perly se pomalu vyčerpávala. Konec se blížil. Obyvatelé začali postupně odcházet, ale až s rokem 1956, kdy byla definitivně uzavřena nemocnice, opustili město nadobro. Vylidněný Kolmanskop upadl v zapomnění.

Z města je turistická atrakce

Na počátku 90. let ale svitla nová naděje. Namibijská vláda se spojila se společností De Beers, aby v zakázané oblasti obnovily těžbu, a vláda se rozhodla udělat z místa turistickou atrakci, což se ukázalo jako dobrý nápad.

Domy vystupující z písečných dun a interiéry zasypané pískem se staly turistickým lákadlem. Vyškolení průvodci provázejí turisty historií města, bývalé kasino se proměnilo v malé muzeum, kde se prodávají drahé kameny coby upomínkové předměty.

I přes to všechno však Kolmanskop vyvolává zvláštní pocity. Některé budovy působí, jako by byly opuštěny teprve nedávno, protože byly opraveny a vybaveny nábytkem. Jiné domy zůstaly tak, jak je jejich majitelé zanechali. Vše zamrzlo v ničivé věčnosti…

Témata článku

Doporučujeme