Příjmy a výdaje navýšené o 28 miliard
Oproti srpnové verzi vláda zvýšila příjmy i výdaje o 28 miliard korun. Těžilo z toho například ministerstvo dopravy, které se nakonec vyhne výraznějším škrtům. Kabinet zároveň počítá s dalšími 14 miliardami korun, které by měl přinést boj proti práci načerno. „Je to konzervativní odhad, jak se projeví nové nástroje v zaměstnávání načerno,“ vysvětlil přímo ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Podle opozice je ale tento předpoklad příliš optimistický. Například Piráti také upozornili, že oficiální dopadová studie ministerstva financí před nedávnem zmiňovala zlepšení výběru daní o 1,3 miliardy, nikoliv desítky miliard, jak nyní kabinet očekává.
Mohlo by vás zajímat
Investice, obrana i sociální smír
Stanjura označil návrh za „výrazně proinvestiční“. „Pomůže české ekonomice jako celku, zajistí obranyschopnost naší země a posílí naši energetickou bezpečnost a soběstačnost. Současně udržuje sociální smír,“ shrnul. Víc peněz má směřovat do školství či podpory bydlení. Návrh počítá také s růstem důchodů v průměru o 668 korun měsíčně a s vyššími platbami zdravotním pojišťovnám. Naopak méně prostředků půjde do kultury či zemědělství.
Součástí rozpočtu je i větší objem peněz na platy státních zaměstnanců. Ty by měly vzrůst o 27 miliard korun. Ve veřejné sféře pracuje zhruba 490 tisíc lidí, přičemž jistotu navýšení platů v roce 2026 už mají učitelé, vojáci, policisté a hasiči. Odbory zároveň věří, že jejich požadavky na růst platů budou vzaty v potaz. Jednání s vládou se očekávají už v příštím týdnu. „V kompromis věřím,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Kritika opozice: netransparentnost i riziko pro dopravu
Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová označila rozpočet za „netransparentní a nedůvěryhodný“. Podle části opozice je problémem také samotný schodek 286 miliard, což je obdobná hodnota jako v roce 2023 a vyšší než v předchozích letech.
Výhrady zaznívají i směrem ke sníženým investicím do dopravy. Vláda sice uvádí, že peníze půjdou hlavně na stavbu dálnic, silnic a železnic, podle kritiků má ale resort dopravy ve výsledku o 11 miliard méně, což může ohrozit tempo výstavby infrastruktury.
Rozhodne až nová sněmovna
Rozpočet nyní míří do Poslanecké sněmovny. Současní poslanci ho už ale projednávat nebudou – definitivní verdikt padne až po volbách. Politologové připomínají, že takto schválený návrh se v minulosti často stával spíše podkladem pro nové vládní strany, které do něj následně promítly své priority.
