Jak slavili Nový rok naši předkové? Od koledníků po obřadní prasátko

Silvestr proměnil Řím

Na konci roku si připomínáme jméno Silvestr. Papež Silvestr I., který působil mezi lety 314 a 335, vedl církev v době, kdy Řím procházel zásadní proměnou – z pohanského města se stával křesťanský. Za jeho pontifikátu začala stavba baziliky na Lateránském poli i stavba chrámu sv. Petra a sv. Pavla. Silvestr se účastnil prvního ekumenického koncilu v Niceji, kde byla stanovená neděle jako sváteční den. Jako patron domácích zvířat a dobré úrody ho lidé uctívají dodnes.

Lidé očisťovali dům a věštili

Předvečer Nového roku byl časem očisty a příprav. Lidé vykuřovali příbytky, vykrápěli je, práskali bičem, troubili a stříleli – aby odehnali zlé síly. Žádné prádlo nesmělo zůstat viset, protože mohlo přinést nemoc či smrt. Dokončení práce, vrácení dluhů a vypůjčených věcí bylo zásadní – nový rok měl začít s čistým štítem.

Oslavovali a předpovídali

Velké hostiny, přípitky a ohňostroje přišly až s přelomem 19. a 20. století. Už staří Římané si ale připíjeli na zdraví, a symbolika prosperity se zachovala i v obřadním pečivu – například prasátku. Rčení „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ určovalo chování lidí – snažili se spolu nehádat a vstupovat do nového roku s optimismem. Podle toho, kdo první vstoupil do stavení, předpovídali, co přinese nadcházející rok.

Koledníci přinášeli štěstí

Děti a pastýři chodili na koledu s proutky a smrkovými větvičkami, které lidé věšeli do domů a chlévů pro ochranu. Koledování nebylo jen zábavou – vyslovovaná přání měla přinášet štěstí a pozitivní energii. Pečivo ve tvaru ryb a prasátek symbolizovalo hojnost a prosperitu.

Novoroční hostina

Tradiční novoroční oběd zahrnoval hlavně vepřové maso – ceněný byl zejména rypáček, považovaný za koncentrovanou sílu zvířete a symbol hojnosti. Dnes lidé často vaří čočku, připomínající mince, aby si zajistili finanční blahobyt.

Nový rok tak vždy byl příležitostí k očistě, předpovědím i oslavení života. Od starodávných zvyků přes koledování po symboliku jídla – každý zvyk měl hluboký smysl. Připomíná nám to, že slova, skutky i přání mohou ovlivnit, jaký bude nadcházející rok. A tak, ať vstoupíme do nového roku s odhodláním, stejně jako naši předkové.

Doporučujeme