Hysterický a vřískající duch jen nebyl spokojen s místem, na kterém se ocitly jeho ostatky

Narazil na zuřivce

Sir George zahájil svoji kariéru v roce 1656 a osvědčil se jako nanejvýš schopný obhájce. Brzy se stal mocným a vlivným mužem. V roce 1685 se stal předsedou Nejvyššího civilního soudu a brzy potom byl jmenován členem tajné rady. Přibližně tou dobou si koupil dům v ulici Old Bank. Čili se siru Georgovi dařilo… dokud se nesetkal s Johnem Chieslym z Dalry.

Ten pocházel z bohaté měšťanské rodiny, jíž patřily pozemky za městskými hradbami. V roce 1688 se Chiesly chtěl rozvést se svou ženou (ale není známo, jak chtěl zaopatřit svých jedenáct dětí). Manželé se často hádali. A obě strany se dohodly, že se podrobí rozhodnutí soudu.

Sir George Lockhart, který tento případ projednával, rozhodl, že paní Chieslyová a děti mají dostávat 93 liber ročně. Chiesly jim ale nechtěl dát nic. Zuřil. Přísahal předsedovi soudu pomstu a zdá se, že si své úmysly nenechal pro sebe. Víme, že se šest měsíců před spácháním činu svěřil advokátovi panu Jamesi Stewartovi s tím, co zamýšlí.

Vraždu přece vykonal

Na Boží hod velikonoční 31. března 1689 si přivstal a vyčistil nabitou pistoli. Zamířil k bydlišti sira George a čekal na něj, protože věděl, že pojede na bohoslužbu do kostela sv. Jiljí. A měl pravdu. John Chiesly sledoval předsedu celou cestu do kostela, posadil se poblíž něho a po bohoslužbě ho zase sledoval celou cestu domů. Ve chvíli, kdy chtěl sir George vejít do uličky Old Bank, vytáhl John Chiesly pistoli a zastřelil ho. Sir George zavrávoral a skácel se k zemi. Kulka vyšla ven pravou plící.

Chiesly se vůbec nesnažil utéct. Na místě činu se jako vždy v takových případech okamžitě srotil ediburský dav. Chiesly se před ním chvástal, že „nic nedělá polovičatě“, a že „předsedu naučil, jak se má prosazovat právo“. Jelikož šlo o závažný čin, parlament nařídil, aby byl mučen na Mercat Crossu, a aby se zjistilo, zdali neměl komplice. Snesl palečnici i španělskou botu, ale žádné jméno nepřiznal.

Ve zkráceném řízení byl souzen před edinburským starostou a odsouzen k popravě oběšením na Šibeničním vrchu. Pravá ruka, kterou střílel, mu byla zaživa uťata a naražena na kůl. A pistoli, kterou vraždil, mu pověsili kolem krku. Zavěsili ho do řetězů a nechali zetlít.

Příběh ještě nekončí

Jenomže tím příběh nekončí. Bylo záhadou, kdo sňal oběšence z oprátky. Určitě ne jeho bývalá manželka. Nikdo nevěděl, kdo to udělal ani kde je tělo pohřbeno, ale po téměř tři sta let strašil ve vesnici Dalry duch těšící se jménu Jednoruký Johnny. Smějícího se, vřískajícího a hystericky ječícího ducha zažilo mnoho generací edinburských občanů. Vlastně až do roku 1965 budil Johnny hrůzu v mnoha lidech.

V roce 1965 ale dělníci odstraňovali krbovou desku v jednom starém domě v Dalry Parku. Za touto deskou nalezli kostru muže s mnohonásobně zlámanými kostmi. Kostra muže byla navíc bez pravé ruky. Kolem krku měl pověšenou pistoli. Bylo to s největší pravděpodobností tělo Johna Chieslyho, pohřešované po tři sta let.

Jakmile jeho tělo řádně pohřbili, duch Jednorukého Johnnyho se už neobjevil. A tak je možné se domnívat, že duch a tělo, po staletí odloučené, konečně došly klidu.

Témata článku

Doporučujeme