Disk z Faistu by prý částečně rozluštěn, nadále ale zůstává hádankou

Ital učinil neobyčejný objev

3. července roku 1908 učinil italský archeolog Luigi Pernier neobyčejný objev. V ruinách paláce ve Faistu na jižním pobřeží Kréty našel kotouč (řecky diskos) z pálené hlíny, který byl na obou stranách ozdoben spirálou tajemných znaků. Disk pocházel z doby bronzové, patrně z 2. tisíciletí př. Kr., kdy na Krétě vzkvétala takzvaná minojská kultura.

Co to bylo za záhadnou věc? K čemu mohli Minojci potřebovat takový hustě popsaný kotouč o průměru 16 centimetrů a o síle 1 centimetru?

Hádanka zůstává

Od Pernierových dob se tímto tajemstvím trápí generace vědců, amatérských badatelů i milovníků záhad. Ti všichni se pokusili kód, skládající se celkem z 242 znaků vyražených na disku, rozluštit. Co znamenají všechny ty rostliny, ptáci, zbraně a nástroje? Jaký smysl se skrývá za postavami mužů a žen, za hlavami s pleší či s přilbou s chocholem? Tehdejší tiskaři použili pro svůj text celkem 45 různých symbolů, které dělicími čárami rozdělili do skupin. Co to vše má znamenat, je ale dodnes hádankou. Zejména také proto, že se dosud neobjevil ani jeden další nález s podobným písmem.

Pokusy o výklad tu jsou

O pokusy o výklad však není nouze. Někdy je nápis považován za „hymnus k bohyni Zemi“, někdy je to výzva k boji či k erotickým hrátkám. Nebo to snad vůbec není text, ale kalendář? Nebo hrací deska?

Každým rokem se objeví řada nových teorií. Dodnes ale neexistuje žádné vědecky uznávané řešení této staré hádanky. Holandský spisovatel Harry Mulisch si navzdory tomu všemu myslel, že ví, co je na disku napsáno: „Tento nápis nelze rozluštit“.

Nedávno se objevily zprávy o tom, že disk je rozluštěn. Navzdory tomu, že prý badatelé část znaků rozluštili, zůstává pro nás disk i nadále tajemstvím.

Témata článku

Doporučujeme