Doprava žádá víc peněz
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se jednání o rozpočtu posouvá správným směrem. „Řešení se posunuje směrem, který je pro dopravu dobrou zprávou,“ uvedl přímo. Ministerstvo dopravy dlouhodobě upozorňuje, že klíčové infrastrukturní projekty, jako je dostavba dálnic nebo modernizace železnice, se bez dodatečných miliard neobejdou.
Doprava přitom patří vedle školství a zdravotnictví mezi vládní priority. „Dopravní infrastruktura je zásadní investice, my potřebujeme v tomto investovat. A tato vláda musí na tuto investici najít peníze. Ale už není možné zvyšovat ten deficit. Takže nezbyde nic jiného, než najít ty peníze někde jinde, a to bude její úkol,“ shrnul pro ČT ekonom Vladimír Pikora, lídr Motoristů v Ústeckém kraji.
Mohlo by vás zajímat
Kritika opozice: rozpočet je strašidelný
Návrh státního rozpočtu počítá se schodkem 286 miliard. „Zdá se, že rozpočet je naprosto strašidelný s deficitem 286 miliard, což je výrazně víc, než bude v roce 2025. Považuju za ohromnou chybu, že vláda přišla se zákonem, že nemusí ten návrh prezentovat již v létě,“ uvedl také Pikora. Podle něj je návrh špatně připravený a hrozí, že ve Sněmovně neprojde.
Skepticky se k návrhu staví i předsedkyně hnutí Stačilo Kateřina Konečná. „Pokud vláda našla o 47 miliard víc na obranu a zbrojení, rozhodně by doprava měla být vyšší prioritou,“ zdůraznila. Podle ní rozpočet obsahuje řadu nevyjasněných položek a Fialova vláda dál zadlužuje zemi. „My jako hnutí Stačilo říkáme, že to první, co tento stát potřebuje, je výdajový audit, abychom věděli, kde se peníze ztrácí,“ dodala.
Pohled ekonomů: deficit ano, ale investiční
Podle Aleše Bělohradského, ekonoma a poradce v oblasti veřejných financí, je navržený schodek sice vyšší, než by bylo ideální, ale nejde o výjimečnou situaci. „Výše schodku je vyšší, než bychom si přáli, ale ta situace je složitá i v dalších zemích a my se pořád držíme v relativně dobrých úrovních. Ale měli bychom se ptát, co za to dostáváme,“ uvedl v ČT.
Podle něj je klíčové, aby stát nešetřil na lidském kapitálu. „Není dobrý nápad šetřit na státních zaměstnancích, zejména dnes, kdy sledujeme, že jejich platy relativně ke mzdám v ekonomice dále klesají. Stát jako zaměstnavatel je stále méně konkurenceschopný,“ upozornil. Dodal, že prostor pro úspory existuje, zejména v digitalizaci a automatizaci procesů, ale úspory budou spíše v řádu jednotek miliard.
Kde hledat peníze?
Otázka, kde vzít chybějící miliardy, se tak stává klíčovou. Bělohradský připomíná studii Chytřejší daně, která ukazuje možné úpravy daňového systému. „Je možné relativně bezbolestně navýšit příjmy o cca 70 miliard, aby to více podpořilo ekonomickou aktivitu a hledaly se peníze na straně spotřebních daní a podobně – mohlo by to být vyšší zdanění alkoholu a podobně,“ uvedl.
Část opozice mluví o tom, že v rozpočtu chybí jasná strategie. „U nás je státní rozpočet vždy zahalen mlhou, není propojen se strategickými dokumenty státu. V zahraničí je to běžné, my jsme jedna z pěti zemí, která nemá tento prvek do rozpočtování zapojen,“ kritizuje Bělohradský. Ministerstvo financí podle něj letos udělalo první krok, ale dokumentace je zatím zveřejněna jen v „polovičaté podobě“.
Výhled: blíže k 150 miliardám než k nule
Rozpočet roku 2023 skončil s nižším než plánovaným deficitem, podobný scénář se nevylučuje ani letos. „Za mě to není tak podstatné, může to být lepší i horší, záleží na dění během roku,“ shrnul Bělohradský. Podle něj není cílem vyrovnaný rozpočet za každou cenu. „Necílil bych na nulu, nějaký deficit je úplně v pořádku, zejména pokud jsou výdaje investiční a přinášejí hodnotu do budoucna. Mířil bych třeba na 150 mld. v současných cenách – a od toho můžeme být relativně blízko,“ dodal.
