Plýtvání jídlem je celosvětový problém. Jak si stojí Češi? A jak jídlo „zachránit“?

Potraviny jako odpad

Ačkoliv produkce potravin je v mnoha případech náročná, a to jak energeticky, tak i finančně, řada z nich nakonec končí v koši. V součtu celosvětově lidé vyhodí až 1,3  miliardy tun jídla ročně. Na každého jednoho Evropana tak připadá okolo 115 kilogramů vyhozeného jídla každý rok. Nutno ale dodat, že Češi se v tomto ohledu zdají být zodpovědnější. Podle souvisejícího výzkumu vědců z Mendelovy univerzity jsou totiž ve srovnání s evropským průměrem výrazně šetrnější. Každý v Česku tak ročně vyhodí v průměru okolo 36,5 kg jídla, přibližně v hodnotě 3,5 tisíce korun. Nejčastěji pak v koši končí ovoce, zelenina, pečivo a také hotová jídla.

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) navíc více jak polovina Čechů považuje vyhazování jídla za velký problém. Dvě pětiny to nepovažují za správné, ale nezdá se jim, že by daná praxe byla problém. Naopak pouze podle 5 % respondentů vyhazování potravin jako problém vůbec nevnímá. Jak také CVV uvádí, spousta Čechů ani netuší, kdy musí potraviny (vzhledem k datu spotřeby a minimální trvanlivosti) skutečně vyhodit a nekonzumovat je. Zatímco datum spotřeby určuje, do kdy lze potravinu bezpečně sníst, minimální datum trvanlivosti lze relativně libovolně překročit (obvykle je uváděno u potravin, které nejsou určeny k přímé spotřebě).

Jak zachraňovat jídlo?

Prvním krokem by mělo být zodpovědné chování samotných spotřebitelů – tedy nákupy jen takového množství potravin, které zvládnou spotřebovat. Další částí pomyslného řetězce je správné skladování. Některé druhy ovoce např. není vhodné skladovat v lednici (banány, tropické ovoce), totéž platí i pro rajčata. Záleží také na umístění zboží v lednici, nejnižší část lednice je nejchladnější, tedy do ní patří zelenina a ovoce, výše maso, následují sýry, mléko a v horních policích by měly být skladovány zbytkové potraviny.

Zachraňovat jídlo lze ale i aktivněji. Supermarkety dnes již potraviny, které by se mohly brzy zkazit, umisťují do výraznějších slev. Některé prodejny nabízejí slevové tašky či bedýnky, lze se setkat také s ovocnými a zeleninovými balíčky, kde jsou kousky, které již nejsou v top kvalitě. Část potravin, které nezamíří do slev, obchodníci dále zpracovávají nebo je posílají do potravinových bank. Jen během loňského roku potravinové banky shromáždily na 13 200 tun potravin, což je cca 26 milionů porcí jídla, které byly distribuovány k přibližně 400 tisícům lidí.

Zvláštním a v poslední době rostoucím způsobem, jak se nejen obchodníci s potravinami, ale také restaurace, pekárny a lahůdkářství snaží omezit plýtvání, je využití mobilních aplikací. V nich si lze zboží objednat a obvykle před koncem provozní doby vyzvednout. Potraviny, které již u lidí své využití nenajdou (zejména staré pečivo, ovoce a zelenina), pak nezřídka směřují k různým zvířecím spolkům. Jak sami obchodníci potvrzují, zájem o zlevněné potraviny za zvýhodněné ceny v poslední době roste.

Témata článku

Doporučujeme