Od oficiálního ukončení povinné vojenské služby v Česku uplynulo 20 let. A armádě chybí lidé

Nezbytná armáda

Všeobecná branná povinnost byla na našem území zavedena již v dobách Rakouska-Uherska, konkrétně v roce 1868 v reakci na prohranou válku s Pruskem. Od té doby na vojnu musela naprostá většina mužů. Ke zrušení této praxe po dlouhých 136 letech nakonec došlo v roce 2004, kdy příslušnou legislativu podepsal tehdejší prezident Václav Klaus. „Lidé tehdy už nechtěli na vojnu nastupovat, povinná vojenská služba se zkracovala. A celé to období bylo velmi hektické,“ zavzpomínal na události roku 2004 Pavel Štefka, který armádě tehdy velel. Do civilní zálohy pak v roce 2004 zamířilo necelých 1 900 vojáků základní služby, jen asi 5 % vojáků pořádalo o přeřazení do profesionálních jednotek. Včera od oficiálního ukončení povinné vojenské služby uplynulo přesně dvacet let. Od té doby je armáda profesionální.

Smělé cíle

Česko v posledních letech nakupuje hojně výzbroj v hodnotě mnoha miliard korun. Ale nemá lidi, kteří by tuto výzbroj obsluhovali. Mnoho lidí armádu postupně opouští, dochází ke generační obměně a armáda tak nemá odkud brát, byť již poměrně intenzivně shání posily. Dokonce již nabízí i kvalitní stipendijní programy pro žáky středních i vysokých škol. I když ale v rámci náboru chtěla armáda letos získat alespoň 2 200 nových lidí, úspěšná byla jen z 80 %. Cílem armády přitom je, aby v ní do roku 2030 sloužilo na 30 tisíc lidí. Ačkoliv začátkem roku statistiky ukazovaly, že v Česku je téměř 28 tisíc vojáků z povolání, do tohoto čísla jsou zahrnuti úplně všichni. Tedy včetně pracovníků ministerstva obrany, generálního štábu apod. Po odečtení těchto pozic pak celkový počet klesá ke 24 tisícům. V aktivní záloze má pak Česko aktuálně na 4 tisíce lidí, ubývá ale těch, kteří mají výcvik z vojny.

Ačkoliv náčelník rekrutačního střediska Čechy AČR, mjr. Michal Vurm, tvrdí, že motivace pro nástup k armádě se příliš v čase nemění a těmi hlavními jsou benefity, stabilita zaměstnání a kariérní růst, dle odborníků bude muset armáda začít brát v potaz to, co očekává od života mladá generace. Podle nové zdravotní vyhlášky již sice např. pro nástup do armády nejsou překážkou brýle a ani tetování, stále je však nezbytné např. projít náročnými fyzickými testy a mít dobrou kondici.

Vojenská služba se vrací

Nějaká forma vojenské služby je povinná v mnoha evropských zemích, a to včetně neutrálního Rakouska či Švýcarska. Ve Švédku a Norsku se dokonce týká i žen. V řadě zemí je ale vojenská služba tzv. výběrová – kdy do aktivních záloh nakonec nenastoupí všichni. Některé země se i pod vlivem aktuálního dění k různým formám vojenské služby vrací, povinná by měla být od příštího roku v Chorvatsku, o tomtéž kroku se již diskutuje i v Německu a Francii.

Témata článku

Doporučujeme