Smutná řeč čísel
Statistiky jsou bohužel neúprosné. Jak totiž naznačují celosvětová data, každý rok si vezme život okolo 700 tisíc lidí. Na každou dokonanou sebevraždu pak připadá až 20 pokusů. Nejčastěji pak lidé, kteří se rozhodnou vzít si život, volí oběšení. A v případě zaměření se na charakteristiky těch, kteří se rozhodnou dobrovolně odejít ze světa, nad ženami až dvojnásobně převažují muži. Ačkoliv sebevražda je pak příčinou více jak čtvrtiny všech úmrtí lidí ve věku 15-24 let (tedy by se dalo říci, že mezi sebevrahy dominují převážně mladí lidé), v poslední době příslušné instituce pozorují, že dochází k nárůstu sebevražd také mezi seniory.
Příčin, proč stále více seniorů uvažuje o sebevraždě, může být mnoho – od přibývajících nemocí přes pocity osamění až po neuspokojivé rodinné vztahy. Kromě toho se zejména v posledním roce přidávají i další stresory v rovině finanční a existenční. Mnozí senioři přitom nejenže nezřídka nemají nikoho, s kým by si o svých obavách a úzkostech mohli promluvit, ale často se své pocity s blízkými bojí probírat. I proto tedy dle psychologů přibývá seniorů, kteří se obrací na různé nápomocné organizace či linky pomoci.
Mohlo by vás zajímat
Jak pomoci seniorům?
Jelikož se ukazuje, že právě seniorská populace je aktuálně velmi zranitelná, Národní ústav pro dušení zdraví inicioval vznik informačních (a preventivních) webových stránek, kde lze naleznout celou řadu užitečných informací. Na adrese sebevrazdy.cz je tak k dispozici kompletní podpora (a to nejen v kontextu problematiky sebevražd, ale i sebepoškozování) a online je možné spojit se také s odborníky.
Jelikož ale ne všichni senioři jsou zběhlými uživateli internetu, další z organizací, jež cílí právě na seniorskou populaci, Elpida, zahajuje také preventivní program, jenž má duševním problémům seniorů pomoci předcházet a příp. je řešit.
Duševní zdraví seniorů by se mělo stát také předmětem jednoho z nadcházejících jednání Poslanecké sněmovny, přičemž jedním z uvažovaných plánů, jak se zaměřit na předcházení vzniku potenciálních problémů, je zapojení praktických lékařů. Ti by případně mohli právě mezi svými pacienty vyššího věku „vytipovat“ ty, kteří jsou rizikoví, a doporučit jim také adekvátní pomoc.
V Česku se lze v případě potřeby o pomoc obracet na celou řadu míst, k dispozici je i tzv. Linka první psychické pomoci na tel. č. 116 123.
