Běžné stárnutí, nebo počínající demence? Jak se demence zjišťuje a co obsahují testy

 Co je demence

Lidé trpící demencí byli dříve označováni za psychicky nemocné díky svému chování, které bývá často zvláštní, až přímo bizardní. Nyní však již víme, že tato choroba má organický (tedy tělesný) podklad. Zjednodušeně řečeno, mozkové buňky (neurony) ztrácejí schopnost normálně fungovat a postupně odumírají. Navenek se pak člověk jeví jako psychicky nemocný jedinec, protože postupně dochází k celkové poruše intelektu, paměti, logiky, koncentrace, schopnosti plánovat, plynule a logicky se vyjadřovat, orientovat se v čase a prostoru. Nemocní trpí také úzkostmi, depresemi a poruchami spánku, někdy agresí. Demence však nepostihuje jen mozek ve smyslu myšlení, ale způsobuje postupné chátrání celého organismu. Plný rozvoj nemoci vede ke stavu, kdy je člověk plně odkázán na péči ostatních. Výskyt onemocnění stoupá s věkem. Zatímco ve věku 65 až 70 let trpí demencí asi každý 20. člověk, po 80. roku věku se jedná již o každou 5. osobu.

Jak se diagnostikuje

Stanovení diagnózy patří do rukou odborníka a zahrnuje vyhodnocení více vyšetření. Zpravidla se jedná o laboratorní vyšetření doplněná o EKG (snímání elektrické srdeční aktivity), RTG (rentgen) plic, EEG (Elektroencefalografie – záznam elektrické aktivity mozku. Dále se zvažuje CT (počítačová tomografie mozku) nebo MR (magnetická rezonance mozku). Výjimkou rozhodně není ani psychologické, psychiatrické či logopedické vyšetření.

V rámci stanovení diagnózy pacient zpravidla absolvuje u lékaře (např. neurologa, psychologa) pohovor a speciální testy. Jedny z velmi často používaných testů jsou označovány zkratkou MMSE a CDT.

 MMSE test

Název pochází z anglického Mini-Mental State Examination a lze ho přeložit jako minitest duševní kondice. Obsahuje deset podtestů, které hodnotí orientaci pacienta v čase a prostoru, krátkodobou paměť, početní schopnosti, pozornost, čtení, psaní, řeč a konstrukčně-praktické dovednosti. Výhodou je, že dokáže dobře odlišit středně těžkou demenci od normálního stárnutí, ale neodliší spolehlivě osoby s mírnou kognitivní poruchou od zdravých. Pro větší vypovídací schopnost se doporučuje kombinovat s CDT testem.

V testu můžete najít podobné úkoly:

• Odpovědět na otázky, kterého dnes je, které je roční období, kde právě jste, v jakém jste státě.
• Zapamatovat si čtyři předměty a po chvíli je zopakovat.
• Odečítat postupně např. od 100 číslo7.
• Hláskovat pozpátku kratší slovo, např. Vašek.
• Zopakovat delší větu.
• Pojmenovat předměty v blízkosti.
• Vykonat řadu pokynů, např. vezměte propisku do pravé ruky, podepište se na papír a papír si dejte do kapsy u kalhot.
• Nakreslit podle předlohy jednoduchý obrazec, např. kruh protnutý obdélníkem.

CDT test

Název je odvozen z anglického Clock Drawing Test, tedy testování pomocí kreslení hodin. Test dokáže poměrně citlivě odhalit problémy v časoprostorové orientaci, exekutivní poruchy ve schopnosti provést zadání, případně poruchu paměti (neschopnost zapamatovat si úkol) nebo dysgrafii (porucha grafického projevu).

Pacient dostane za úkol nakreslit ciferník a do něj zakreslit daný hodinový údaj. Pokud jste chodili do jazykového kurzu, určitě jste podobné úkoly dělali, když jste se učili říkat, kolik je hodin.

Test není soutěž o nejlepší výsledek

Pokud se chystáte na podobné vyšetření se svým blízkým, možná vás napadne natrénovat s ním jednotlivé úkoly. Nedělejte to však. Trénink by mohl zkreslit výsledky vyšetření, stav by se jevil lepším, než ve skutečnosti je. Co však můžete udělat je, nenápadně svému příbuznému nějaký úkol zadat, aniž byste zdůrazňovali či vysvětlovali, o co jde.

Témata článku

Doporučujeme